Kritika se týkala v podstatě všech částí reformy zdravotnictví, fakticky však především rostoucího vlivu „špatně hospodařících“ zdravotních pojišťoven na rozhodování o podobě zdravotnictví v ČR, redukce lůžek, zvolených způsobů financování zdravotnictví či legislativních opatření v oblastech dostupnosti zdravotní péče, personálního vybavení nemocnic a připravovaných zákonů týkajících se vzdělávání nelékařů a rozšiřování jejich kompetencí.
Role ministra zdravotnictví
Podle ČLK dosavadní výsledky reforem nezajišťují stabilitu zdravotnictví ani jeho dlouhodobou finanční udržitelnost. Lékaři mají za to, že změny, které se doposud podařilo Leoši Hegerovi prosadit, vedou k poklesu kvality, zhoršování dostupnosti a snižování bezpečnosti poskytované zdravotní péče.
„Ministr Heger nehájí dostatečně razantně zájmy svěřeného resortu a jím navrhovaná opatření nejsou zárukou zlepšování situace v českém zdravotnictví. Z těchto důvodů delegáti sjezdu ČLK vyzývají ministra zdravotnictví doktora Hegera, aby zvážil rezignaci na svoji funkci,“ uvádí se v usnesení sjezdu, které delegáti odsouhlasili jen těsným poměrem hlasů.
Bezprostřední reakci Leoše Hegera na tuto výzvu do značné míry ovlivnil i paralelně probíhající sjezd nejsilnější vládní strany ODS, kde byl premiér Petr Nečas (ODS) nucen kvůli postojům svých rebelujících poslanců obhajovat pozici předsedy.
„Teď jsou jakékoli úvahy o budoucnosti definovány především situací v ODS. Všichni vědí, jak je situace politicky na hraně a může kdykoli z té hrany spadnout. Takže myslím, že to není na pořadu dne,“ uvedl Heger pro deník E15. Později po uveřejnění výsledků sjezdu ODS, kde nakonec Petr Nečas výraznou většinou hlasů obhájil post předsedy, Leoš Heger sdělil, že nad usnesením sjezdu sice bude uvažovat, ale přesto své odstoupení neplánuje.
„Uznávám, že jsem nesplnil memorandum, ale stát nemá na to dávat více peněz do zdravotnictví. Nemohl jsem jít přes politiku vlády, která mě angažovala. Zdroje jsme tedy museli hledat jinde – uvnitř systému. Kdyby tady byl jiný ministr, tak by to nemohl dělat jinak,“ obhajoval se Leoš Heger.
Dopad krize
Podle prezidenta ČLK Milana Kubka je zdravotnictví bito krizí více než je nezbytně nutné – objem prostředků putujících do systémů se prý snižuje rychleji, než úroveň ekonomiky. Zdravotnictví prý také výrazně doplácí na zvyšující se DPH, neboť část prostředků, které stát do zdravotnictví investuje, vysává prostřednictvím zvyšování DPH zpět do rozpočtu.
To způsobuje řadu problémů menším poskytovatelům zdravotní péče. Leoš Heger však tvrdí, že přestože nedokázal zabránit zvýšení DPH, podařilo se mu takto způsobené ztráty eliminovat. Potíže s financováním prý způsobily především neplánované výdaje související například se zvyšováním platů lékařů a později i všech ostatních zdravotnických pracovníků.
Kubek: Počet postelí nerozhoduje
Víkendovému sjezdu ČLK také předcházela konference o dopadech chystaných změn v síti zdravotnických zařízení, která do jisté míry předznamenala letošní hlavní téma sjezdu ČLK. Redukce lůžek má podle ministerstva zdravotnictví vést k vyšší efektivitě a tedy i snazšímu financování zdravotní péče v ČR.
S tím však striktně nesouhlasí lékaři, nemocnice, odbory i pacienti, kteří před časem utvořili společnou iniciativu proti chystaným opatřením ministerstva a zdravotních pojišťoven.
Podle Kubka nejsou naše nemocnice placeny podle „počtu postelí“ a jejich chystaná redukce tedy nemůže snížit výdaje na nemocniční péči. Prezident ČLK má za to, že dojde k právě opačnému efektu, kdy přesun náročnějších pacientů do velkých fakultních nemocnic povede ke konečnému zvýšení nákladů. Důvodem jsou rozdílné úhrady zdravotních pojišťoven za péči malým nemocnicím a velkým fakultním nemocnicím, kdy jsou malé subjekty výrazně znevýhodňovány.
Transparentnost
„Jakýmkoli změnám v síti zdravotnických zařízení musí předcházet odstranění stávajících nespravedlností v platbách od zdravotních pojišťoven,“ usnesl se sjezd. Cestou k nápravě by prý mohlo být povinné zveřejňování všech smluv mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče.
„Není možné, aby bylo nakládání s veřejnými penězi neveřejné,“ řekl Milan Kubek. Z posledních vyjádření zástupců ministerstva zdravotnictví i samotného Leoše Hegera na sjezdu ČLK lze vyčíst, že se občané v této věci brzy mohou dočkat změny směrem k vyšší transparentnosti. V budoucnu by se tyto smlouvy měly povinně zveřejňovat na internetových stránkách všech zdravotních pojišťoven – dosud tak částečně činí pouze VZP, ostatní pojišťovny jsou proti. Podle prezidenta Kubka resortní pojišťovny svým přístupem k platbám „parazitují“ na celém systému.
„Není divu, že má VZP problémy, když za péči platí nemocnicím nesrovnatelně více než zaměstnanecké pojišťovny, které tímto způsobem parazitují na systému veřejného zdravotního pojištění, konstatoval Milan Kubek, který tak vyjádřil zdrženlivý postoj ČLK k současné situaci v naší největší zdravotní pojišťovně.