Až dosud převládal mezi biology názor, že buňky, které se již jednou v organismu specializovaly, se nemohou změnit v buňky jiného druhu. Norští vědci nedávno dokázali, že to možné je - z buněk kůže vytvořili buňky nervové.
Lidský organismus se skládá z velkého množství různých buněk, které jsou úzce specializované pro rozličné úkoly. Mělo se za to, že tato specializace je jednou pro vždy daná a že při dělení takových buněk nemůže vzniknout buňka s jinou specializací. Neurony vytvářejí opět pouze své kopie, stejně jako buňky kůže, kostí nebo vnitřních orgánů. Dvojici badatelů z univerzity v norském Oslu se však podařilo tento názor vyvrátit.
Naděje pro transplantace
Vytváření nových orgánů nebo jejich částí klonováním představuje pro mnoho pacientů velkou naději. Při dosud běžných transplantacích od jiných osob hrozí imunitní reakce, díky níž organismus nový orgán nepřijme. Příjemce proto musí neustále užívat léky potlačující imunitní reakci, které však způsobují jiné komplikace. Například i běžná infekce se při jejich užívání stává smrtelnou hrozbou. Naproti tomu, kdyby byly tkáně, orgány nebo jejich části použité při transplantacích vypěstovány za pomoci klonovacích technik přímo z buněk nemocného, žádná imunitní reakce by nehrozila - genetický kód nové části těla by byl naprosto shodný a neprovokoval by odhojování. Jako nejvhodnější materiál pro takové pěstování se dosud jevily tzv. kmenové buňky, tedy takové, kde ještě neproběhla specializace na určitou funkci v organismu. Předpokládá se také, že by mohly být vhodné při léčbě mnoha závažných nemocí, například Parkinsonovy choroby či cukrovky. Proti využívání kmenových buněk ovšem jsou námitky etického rázu. Jedním z důvodů je, že jejich výhodným zdrojem je lidské embryo. Pokud by tedy bylo možné „přestavět“ jiné buňky pro požadované funkce v organismu, znamenalo by to velký průlom jak v biologii, tak v medicíně.
Orgány z vlasů
Vědci dosud soudili, že taková přestavba buňky jedné specializace na jinou není prakticky možná. Dvojice vědců z univerzity v Oslu však takovou změnu provedla díky využití chemických látek. Buňky pocházející z kůže vědci ponořili do speciálního roztoku, který aktivoval jejich genetickou výbavu tak, aby se proměnily v jiný typ buněk - konkrétně v neurony. Badatelé pak pokus opakovali s použitím jiných chemikálií. Výsledkem byly buňky, které mají na starosti imunitní obranu organismu. Zprávu o tomto výzkumu přinesl prestižní vědecký časopis Nature Biotechnology. Výsledky experimentů zatím naznačují, že by tato cesta mohla být správná. Nově získané buňky se po všech stránkách podobají buňkám nervovým. Vědci z Osla však připouštějí, že věc má malý háček - dosud se jim nepodařilo prokázat, že nově získané buňky jako neurony nejen vypadají, ale také fungují. Další výzkum se bude ubírat právě tímto směrem. Pokud by se ukázalo, že přestavba buněk za pomoci chemikálií opravdu funguje, otevíralo by to dosud těžko představitelné možnosti. Nové orgány (včetně nervového systému) či poškozené části těla by bylo možné vytvářet či opravovat pomocí buněk získaných třeba z kůže nebo iz pouhých vlasů. Ostatní vědci výsledky této práce většinou označují za „vzrušující“, podotýkají však, že je bude ještě nutné důkladně ověřit i na jiných pracovištích.
Petr Kos, Právo, 6.6.2002