Stanovisko Rady pro rozvoj ošetřovatelství (poradního orgánu samostatného oddělení ošetřovatelství MZ ČR) k současné přípravě legislativy
Rada pro rozvoj ošetřovatelství ve svém složení reprezentuje požadavky ošetřovatelského terénu a cítí se oprávněna jednat v jeho zájmu. Na svém zasedání dne 13. 3. 2000 se jednoznačně dohodla obrátit se na tvůrce zákona o pracovnících ve zdravotnictví s žádostí zapracovat do připravovaného zákona některé požadavky.
Uvedené požadavky, vyjádřené již v oficiálním dokumentu Koncepce českého ošetřovatelství (Věstník MZ ČR č. 6, 1998), jednoznačně sledují zvýšení kvality práce sester a jejich vzdělávání a respektují všechna doporučení Evropské unie a Evropské ústředny Světové zdravotnické organizace v Kodani. Nezanedbatelné a velmi aktuální je také to, že budou-li uvedené požadavky zapracovány do zákonných norem, přiblíží se české ošetřovatelství a české sestry evropskému standardu, velmi potřebnému pro vstup ČR do EU.
V zákoně a podzákonných normách je třeba zakotvit:
1. Kategorii ošetřovatelských pracovníků věnovat v zákoně samostatnou část. V současné době existuje velmi mnoho různých typů ošetřovatelských pracovníků - není možné řadit je abecedně mezi všechny další, protože tvoří specifickou skupinu lidí s různým zaměřením, stupněm a typem vzdělání.
2. Změnu čtyřletého studijního oboru „všeobecná sestra“ na studijní obor „asistentka sestry či „zdravotnický asistent“. Absolvent by pracoval vždy pod vedením kvalifikované sestry zejména v lůžkových zařízeních nemocnic. ČR je posledním státem světa, který připravuje sestry k povolání na střední škole.
3. Je nezbytné budovat samostatné vyšší zdravotnické školy a urychleně rozšiřovat studijní obor „diplomovaná všeobecná sestra“. VZŠ se musejí stát exkluzivními samostatnými školami, aby měly později šanci transformovat se na vysokoškolské instituty a aby byly pro veřejnost lákavé podstatně více než dosud.
4. Pro stávající sestry - absolventky čtyřletého studia - je třeba připravit na VZŠ v oboru diplomovaná všeobecná sestra zkrácený studijní program akreditovaný MŠMT a MZ, který jim umožní získat diplom. Není vhodné, aby jednotliví ředitelé VZŠ individuálně posuzovali, které předměty jim uznají, které ne a jak dlouho bude sestra studovat.
5. Studijní obor „sestra pro intenzivní péči“ je naprosto nesystematický (diplomovaná specialistka je připravena o 1 rok dříve než „diplomovaná všeobecná sestra“)! Všude ve světě navazuje až na všeobecnou kvalifikaci jako specializační obor. Kvalita dosavadní přípravy, která je mimo Prahu uskutečňovaná i na velmi malých pracovištích, není dobrá.
6. Zákon musí akceptovat univerzitní studium sester - studium bakalářské, určené pro sestry v ošetřovatelské praxi, i studium magisterské, určené ošetřovatelskému managementu a sestrám učitelkám ošetřovatelství. Zatím je bakalářské studium součástí dalšího vzdělávání, ale podle vysokoškolského zákona může záhy poskytovat i kvalifikaci, a to by měl tento zákon předjímat.
7. Do zákona je třeba vnést povinnost každé sestry registrovat se. Registrační systém a metodika registrace jsou již připraveny a jejich přiměřenost se v současné době pilotně ověřuje.
8. V zákoně by se měla objevit komunitní (rodinná) sestra, která ve světě pracuje samostatně v terénu v oblasti prevence i profylaxe. Její působnost se i z ekonomických důvodů ve vyspělých systémech zdravotnictví velmi rozšiřuje. My ji zatím jako snad jediní nemáme, i když by se vyplatila. Program WHO Zdraví 21 ji velmi preferuje.
9. V podzákonných normách je třeba zcela přepracovat pracovní náplně jednotlivých ošetřovatelských pracovníků v souladu s koncepcí ošetřovatelství. Měli by zde být zařazeni i pracovníci, se kterými se v budoucnu počítá, i když zatím ještě neexistují, např. komunitní sestra. Rada je připravena dodat potřebné podklady.
Rada doporučuje autorům předlohy zákona seznámit se s požadavky Evropské unie a Světové zdravotnické organizace a skutečně je respektovat. Zatím situace nasvědčuje tomu, že se při obhajování předlohy zákona vždy vybere jen ten požadavek, který se právě hodí k tomu, aby bylo možné tvrdit, že vše je v souladu. Odpovědně tvrdíme a můžeme prokázat, že se mezinárodním požadavkům v oblasti vzdělávání sester nepřibližujeme. Předloha zákona v podstatě kopíruje a konzervuje socialistický model. Připomínky terénu nebyly dosud opakovaně respektovány.
Rada pro rozvoj ošetřovatelství věří, že pod novým vedením MZ bude konečně práce na této zákonné normě odpovídat zájmu terénu, nikoliv zájmu lobbistických skupin, které pochopitelně hájí svoje dosavadní jistoty bez ohledu na potřeby současné praxe. Rada je ochotna v této oblasti spolupracovat s příslušnými odpovědnými pracovníky a své požadavky šířeji vysvětlit.
Kvalitní zákon pomůže nejen zkvalitnit práci sester, zlepšit spokojenost nemocných, zvýšit sociální prestiž ošetřovatelské profese, ale současně uvede do pořádku neutěšenou situaci v současném zdravotnickém školství, které nám dělá ve světě ostudu. Vyhneme se tak do budoucna zbytečným komplikacím před vstupem do EU a staneme se konečně rovnoprávnými a rovnocennými členy evropského společenství i v oblasti ošetřovatelství.
(Uvedené stanovisko bylo zasláno MUDr. Antonínu Malinovi, náměstkovi ministra zdravotnictví ČR, dne 15. března 2000.)