V této souvislosti nabývají značného významu i drobné práce, které upozorňují na význam lázeňství. Jednou z takových prací je brožura Jáchymovské radiové lázně v minulosti a přítomnosti, kterou sepsala studentka gymnázia Diana Řeháčková. Jáchymov proslul nejprve jako významné hornické město, kde se v 16. století těžilo stříbro a razily mince. Jak slavné byly jáchymovské tolary, to nejlépe dokládá název současných amerických dolarů, který je od nich odvozen.
V 19. století zde byla zahájena těžba uranové rudy, smolince, který se nejprve používal k výrobě barev. Z odpadu této výroby manželé Curiovi izolovali rádium a polonium a poté, co se prokázaly léčebné účinky radioaktivních látek, byly počátkem 20. století zřízeny v Jáchymově první radiové lázně na světě. Z hlediska léčebných metod to bylo významné prvenství a nebývá běžně zdůrazňováno.
Pivo i chléb z radioaktivní vody
Autorka se zabývá vývojem lázní v jednotlivých etapách 20. století. Na základě literatury i poměrně rozsáhlých archivních pramenů sleduje stavební rozvoj, klientelu a léčené diagnózy, pobyty slavných hostů i osobnosti, které se o rozvoj lázní zasloužili. Pozornost věnuje pramenům radioaktivních vod z hlediska geologického, indikacím lázeňské léčby a vývoji léčebných procedur.
Uvádí i řadu kuriozit, které doplňovaly lázeňskou léčbu, jako byla např. výroba a pití piva z radioaktivní vody, používání radioaktivní vody k pečení chleba a oplatek nebo k výrobě různých kosmetických výrobků a dokonce používání tzv. kapesního Jáchymova, přístroje pro výrobu radioaktivní vody určené k pitným kúrám.
Zajímavě líčí organizaci lázeňství, do níž se promítaly širší společenské děje a jevy. Mnohé z nich ovlivnily vývoj lázní negativně. Nebyly to jen obě světové války, kdy lázně sloužily jako vojenské lazarety, ale především poválečná výměna obyvatelstva a zejména těžba uranu v 50. letech, která vedla až k uzavření lázeňského provozu a vytvoření sítě pracovních táborů, proslulého „jáchymovského pekla“ v okolí Jáchymova.
Teprve po ukončení těžby v r. 1961 bylo možné uvažovat o dalším rozvoji lázeňství, které však meziválečného rozkvětu zatím nedosáhlo. Město Jáchymov je dodnes poznamenáno touto neblahou minulostí, i proto drobná publikace, které návštěvníkům pomůže osvětlit příčiny tohoto stavu je záslužná. Práce je doprovázena řadou dobových fotografií, které výborně dokreslují atmosféru doby. Rozsah poznámek a použité literatury svědčí o pečlivém zpracování.
Záměrem autorky bylo popularizovat Jáchymov a unikátní jáchymovské radiové lázně mezi širokou veřejností. Tento záměr se jí podařilo zcela naplnit a jistě přispěje i k dalšímu rozvoji lázní i města Jáchymov.