Z regionů: Pacient musí pokaždé dostat přesné informace

11. 2. 2014 8:16
přidejte názor
Autor: Redakce
Hodonínská nemocnice pokračuje v obnově lůžek a v rekonstrukci budov. Zaměstnanci se pravidelně vzdělávají a zvyšují si odbornost. Ředitelka zařízení Věra Dostálová říká:


Hodonín – Už od roku 1952 působí v regionu Nemocnice TGM Hodonín. Denně se stará o desítky pacientů. Věnuje se péči léčebné, preventivní, diagnostické, ošetřovatelské i rehabilitační. Navíc má vlastní lékárnu, která slouží nejen pro zdravotnické zařízení, ale také pro veřejnost.

„Každý pacient je zároveň naším partnerem,“ říká ředitelka nemocnice Věra Dostálová.

Na Hodonínsku působí ještě jedna nemocnice. Je vůbec možné v tomto odvětví hovořit o konkurenci?

Daří se nám úspěšně spolupracovat a chceme, aby to tak zůstalo. Obě dvě instituce mají v regionu své místo, v některých odbornostech se totiž liší. Například my se specializujeme na pacienty s onemocněním ledvin a na pacienty s poruchami srdečního rytmu. Také máme vysoce odbornou gastroenterologickou a onkologickou ambulanci. Velmi významné je pro nás hemodialyzační středisko, jež vzniklo v roce 1976. Tehdy bylo jediné podobného zaměření mimo fakultní nemocnici. V chronickém dialyzačním programu nyní máme osmasedmdesát lidí a zajišťujeme nepřetržitý provoz.

Co konkrétně to obnáší ?

Když člověku selhávají ledviny a nejsou schopné plnit čisticí funkci, musíme krev zbavovat škodlivých zplodin pomocí přístroje. Tento složitý proces trvá několik hodin a pacienti ho podstupují dvakrát až třikrát týdně. Většina takových lidí, kteří splňují stanovená kritéria, je zařazená do transplantačního listu. Jsou tedy čekatelé. Mohu říct, že se nám v posledních letech daří zajišťovat úspěšné transplantace. Na druhé straně ale pacientů s těmito obtížemi každoročně přibývá.

Je ještě něco, co by mohlo charakterizovat hodonínskou nemocnici?

Ano, implantace trvalých kardiostimulátorů, kterých ročně provádíme průměrně 150. U lidí s poruchami srdečního rytmu musíme zavést malé elektronické zařízení, bez něj by orgán přestal fungovat.

Jak si představujete odpovědné chování a jak je naplňujete?

Nemocnice má být odpovědná hlavně ke svým pacientům, v tom je velmi důležitá komunikace. Člověk, který k nám přijde s problémem, musí dostat přesné informace prostřednictvím informovaných souhlasů s jednotlivými typy vyšetření, operacemi či léčebnými postupy. Vše musí být řádně zdokumentováno. Naši odpovědnost spatřuji v naplňování potřeb pacienta a ve zlepšování kvality léčebné a ošetřovatelské péče.

Jaké standardy kvality uplatňujete?

Mezinárodní normu systému řízení kvality jsme zavedli v roce 2004 a od té doby ji udržujeme. Máme vyhodnocené určitě ukazatele, které sledujeme. Mezi nimi jsou například proleženiny, bolest a její tlumení nebo mimořádné události. Dále máme systém identifikace pacientů podle náramků. Z barvy poznáme, jak je člověk náchylný k pádu či jestli je soběstačný.

Také využíváme prevenci stranové záměny, pomocí níž zamezujeme tomu, aby se například neodoperovala pravá ruka místo levé. Vedeme o všech krocích přesné záznamy. Patří sem sledování nemocničních nákaz, které mohou vzniknout při manipulaci s pacientem. Jako prevenci jsme zavedli celý soubor opatření pojednávající o desinfekci rukou. A v neposlední řadě evidujeme stížnosti nebo pochvaly a reagujeme na ně.

Kolik má nemocnice zaměstnanců? Jsou vysoké nároky na jejich odbornost?

V nemocnici pracuje téměř pět set lidí. Všichni, kteří k nám nastupují, musí mít předepsané vzdělání. Pak je samozřejmě umožňujeme doplňovat, ať jsou to různé formy postgraduálů nebo vysokoškolského titulu. Podporujeme celoživotní vzdělávání, ve zdravotnictví to ani jinak nejde. Vrchní a staniční sestry si doplňují vysokoškolské vzdělání v oblasti ošetřovatelské péče podle platné legislativy. Rovněž lékaři se vzdělávají ve svých odbornostech, naše nemocnice má akreditaci pro studium v oblasti vnitřního lékařství, chirurgie,hematologie a transfuzní služby.

V praxi to tedy funguje jak?

Umožňujeme studijní volno, pobyty na odborných konferencích a akreditovaných kurzech. Refundujeme mzdu, organizujeme jedenkrát měsíčně celoústavní semináře pro lékaře, na kterých přednášejí jak odborníci z klinických pracovišť vyššího typu, tak naši lékaři. Zdravotní setry a laboranti mají taktéž pravidelné semináře ve svých oborech. Tradicí se stal Hodonínský den sester. Ten letošní, v pořadí desátý, bude věnovaný preventivní péči. Účastní se ho pravidelně kolem čtyř set sester z Hodonínska, Kyjovska, Břeclavska a přihraniční oblasti Slovenska, hlavně Skalice. Díky odborným přednáškám a diskuzi si vyměňují zkušenosti.

Mají zaměstnanci nemocnice nějaké benefity?

Poskytujeme příspěvky na penzijní připojištění, životní a pracovní jubilea nebo na různé kulturní akce. Od počátku února jsme zahájili provoz dětského koutku. Když si maminky třeba potřebují něco vyřídit, dítko jim pohlídáme. Vše je v režii nemocnice, jsme firma, která podporuje rodinnou politiku. Chceme, aby se u nás zaměstnanci cítili dobře a byli šťastní. Máme také řadu zaměstnanců, již mají zkrácené úvazky nebo pracují na dálku. Samozřejmě pokud to provoz dovolí.

Jaká je spolupráce s obcemi?

Příkladná. Nejenom Hodonín, ale také okolní obce nám velmi pomáhají. Také díky nim jsme ze dvou set lůžek už sto sedmdesát obnovili. A v plánu jsou další. Je prospěšné, když pacient leží na kvalitním lůžku, komfort je důležitý. Se všemi dotčenými starosty se pravidelně scházím na poradách, kde je informuji o novinkách v nemocnici.

Co máte v plánu do budoucna?

Jednoznačně přesun hemodialýzy do nově zrekonstruovaných prostor. Dále chceme zrekonstruovat jednotku intenzivní péče interního oddělení a příjezdovou cestu. Pod ní vede kanalizace a vodovodní řad, který je v hrozném stavu. Je to časovaná bomba, protože se jedná o hlavní přívod pro nemocnici. Také doufám, že se nám ještě letos podaří získat další sanitky na obměnu stárnoucího vozového parku.

Další velkou akcí bude vystavění přistávací plochy pro helikoptéry přímo v areálu zařízení. Současně zdravotnický vrtulník dosedá na heliport až u hřbitova. Jenže v noci teď nejezdí v sanitce lékař a ten, který má službu, nemůže opustit pracoviště, aby pacienta doprovázel. Vlastním přistávacím místem tento problém vyřešíme.

Kam by mělo směřovat v následujících letech zdravotnictví?

Myslím, že především k prevenci, jinak bude stále přibývat nemocných. Lidé, kteří se skutečně starají o své zdraví, by měli mít výhledově nějaké bonusy.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?