Poplatky totiž tvoří od pěti do 15 procent příjmu praxí, lékařská sdružení i komora žádají kompenzace. Vláda zatím do programového prohlášení napsala, že výpadek nahradí. Jak přesně, ale není zřejmé.
Konec poplatků se nedotkne jen dětských praktiků, u nichž byly zrušeny v dubnu 2009. Pojišťovny podle pediatra Milana Kudyna nahradily výpadek jen v řádech promile, ročně tak tratí praxe 60 000 až 80 000 korun. Měsíční platba pojišťovny za registrované pacienty, tzv. kapitace, tvoří 70 až 75 procent příjmu, zbytek jsou výkony jako očkování a prevence. Dvě až tři procenta jsou za potvrzení například do školy. Hrubý měsíční příjem praxe je 150 000 korun, z něj hradí nájem, investice a platy.
Dospělí praktici by výpadek příjmu z poplatku pocítili nyní. Není to sice podle praktického lékaře Jana Jelínka velká suma, ale přichází pořád. Ročně tvoří poplatky asi sedm procent příjmů praktika, kapitace 80 až 85 procent, zbytek je prevence, očkování, znalecké posudky a potvrzení. Hrubý měsíční příjem je prý „vyšší“ než u pediatrů, také náklady jsou vyšší, čistého tedy zůstane zhruba stejně.
U ambulantních specialistů se podle šéfa jejich sdružení Zorjana Jojka příjem z poplatku liší podle odbornosti. Platba pojišťovny tvoří až 99 procent příjmu ordinace. Ambulance s jedním lékařem má od pojišťoven 60 000 až 70 000 korun, čím technicky a materiálově náročnější, tím tržba stoupá až do stovek tisíc měsíčně OE z nich vedle nájmu či platů hradí praxe také přístroje, úvěry, leasingy.
Příjmy zubních ordinací podle prezidenta České stomatologické komory Pavla Chrze tvoří v průměru ze 70 procent úhrady zdravotních pojišťoven a z 30 procent přímé platby, včetně regulačních poplatků, které měsíčně na jednoho zubaře činí v průměru 5000 korun, řekl novinářůmChrz. Podle statistiků stoupají počty lékařů v soukromých ordinacích a klesají v nemocnicích. Milan Kubek vypočítal, že lékařů, kteří platí příspěvky jako soukromníci, je v komoře 13 000, proti tomu zaměstnanců je 28 200, většina pracuje v nemocnicích, zbytek v soukromých ambulancích svých kolegů.
Prezident Kubek rovněž uvedl, že částka, která zůstane soukromému lékaři pro jeho potřebu po uhrazení nájmu, energií, splátek a platů zaměstnanců, je ve srovnání s průměrnými příjmy v nemocnicích vyšší, na druhou stranu nemá „nic jisté“. Konkrétně jde o ambulantní specialisty, Kubek je jedním z nich, určitou jistotu mají v kapitaci praktici pro děti a dospělé.
Když ambulantní specialista či zubař nepracuje třeba kvůli nemoci, nedostává jako lékař v nemocnici nemocenskou, dál musí hradit nájmy a platy. Pokud se dostane do finančních potíží, nedostane na rozdíl od městských a státních zařízení finanční pomoc od zřizovatele, řekl Zorjan Jojko. Řečí čísel: Zdravotnictví v roce 2012 spotřebovalo 293,63 miliardy korun, z nich 231,27 miliardy uhradily zdravotní pojišťovny, státní a místní rozpočty dodaly 15,648 miliardy a soukromé výdaje na zdraví byly 46,717 miliardy korun.
Ambulance OE soukromé i nemocniční OE na poplatcích ročně vyberou 1,3 miliardy korun. Soukromým ambulancím daly pojišťovny v prvním pololetí 2013 téměř 29,25 miliardy korun, za rok 2012 téměř 58,76 miliardy.
Poplatky byly zavedeny v lednu 2008 a vybírají je ordinace, jež mají smlouvu s pojišťovnou, což je 99 procent z nich. Bez smlouvy pracují jen speciální obory jako plastická chirurgie či korektivní dermatologie, také někteří zubaři.