Ta by se v budoucnu mohla společně s registrem přesunout do nového dvoupodlažního komplexu ze skla a kovu, který na žádost dnes již zesnulého Vladimíra Kozy, jenž je zakladatelem ČNRDD, navrhla světově uznávaná architektka Eva Jiřičná.
„Máme hotový projekt ke stavebnímu povolení, což je několik kilogramů dokumentace. Z naší strany jsme pro zahájení projektu udělali maximum, teď je řada na státu,“ říká primář hematoonkologie a vedoucí lékař registru Pavel Jindra a vysvětluje, že jelikož stavbu na střeše státní instituce financuje registr dárců, tedy soukromý subjekt, musí dojít k převodu podílu části státního majetku do spoluvlastnictví registru.
„Do toho má co vstupovat ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo financí a snad i ministerstvo vnitra,“ říká Jindra s tím, že vše bylo na dobré cestě až do loňského pádu Nečasovy vlády. „Pak se vyměnili úředníci, kteří nechtěli nic řešit,“ říká primář, který doufá, že Sobotkův kabinet rozhodne brzy po svém jmenování. „Samotné vydání stavebního povolení by mělo být bez problémů,“ doplňuje Jindra.
Nástavba označovaná díky své odlehčené konstrukci jako obláček nad Plzní by měla sloučit lůžkové oddělení, ambulantní trakt, dnes odloučené laboratoře a registr dárců, který nyní sídlí v prostorách pronajatých nemocnicí.
„Celý transplantační program by se tak dostal do dvou pater a získal by kvalitnější prostory. Zejména pak pro ambulantní pacienty,“ říká Jindra s tím, že podobně jako v dalších odvětvích medicíny je trendem neléčit pacienty na lůžku, ale podávat i chemoterapii ambulantně. Počítá se i se seminární místností, kde by se konaly vzdělávací akce či kavárnou v posledním desátém patře.
„Výhled na centrum města a výškově dominantní poloha objektu byly inspirací k myšlence ztvárnit nástavbu jako prosklenou rozhlednu a vyhlídkový objekt, jakými byla v poslední době například realizace mobilní restaurace na střeše muzea v centru Paříže,“ říká Petr Vagner z pražského ateliéru Evy Jiřičné AI Design a vysvětluje, že i proto byla zvolena jednoduchá hmota nástavby mírně přesahující plochu střechy.
Plzeňskou fakultní nemocnicí ročně projdou stovky pacientů s hematologickoonkologickými onemocněními a lékaři zde provedou více než stovku transplantací kostní dřeně za rok. Co se týká rozsahu a typu transplantací, je plzeňské pracoviště nejkomplexnějším v republice.