a bývalí zaměstnanci, obeznámení se situací v ústavu. Ve státním zdravotnickém zařízení se totiž provádějí klinické studie léků pro farmaceutické firmy, které za ně platí v průměru desítky až stovky tisíc korun.
Oponenti se domnívají, že peníze nejdou na účet léčebny, ale na soukromé konto ředitele. Ten je v roli hlavního výzkumníka (investigátora) údajně bez průkazných podkladů dělí podle vlastního uvážení. Ředitel léčebny Vladislav Žižka takové podezření odmítá. Je přesvědčen, že Dobřany v této věci důsledně dodržují pokyny dané ministerstvem zdravotnictví a Státním ústavem pro kontrolu léčiv.
Ke studiím na ověření léků uvedl, že od jeho nástupu do funkce v roce 1999 proběhly v léčebně pouze dvě a v současné době zahajuje ústav třetí. Popřel, že by peníze za studie šly výhradně na jeho konto. Z celkové sumy od firmy podle něho dostává léčebna tak 20 až 30 procent. „Jakmile se to dotkne našeho konta, spadnou peníze do provozních prostředků, a tak se také spotřebují,“ uvedl Žižka.
Na testech se podle něho podílejí i další lékaři. Firma podle ředitele uzavírá smlouvu se všemi zúčastněnými a peníze odesílá přímo jim. Nepopřel, že při právě zahajované studii je hlavním investigátorem. Kolik peněz z celkové částky získá ale odmítl uvést. Není ochoten sdělit ani celkové sumy, které jím řízené státní zdravotnické zařízení od firem dosud dostalo, jaké léky testuje, ani kdo se na zpracování studií v dobřanské léčebně podílí.
Jinde však takové údaje netají. Podobné informace nejsou tabu například ve srovnatelném zdravotnickém zařízení v Psychiatrické léčebně Bohnice. Problémy nemá ani Fakultní nemocnice Plzeň.
„Také provádíme klinické studie. Lékaři a personál většinou nechávají svůj podíl nemocnici a vedení je použije například na nákup nových přístrojů a vybavení. Žádné částky nejsou tajné a smlouvy jsou kontrolované i právním oddělením. Můžeme si ověřit, kolik která klinika na studiích získala,“ vysvětluje Helena Honomichlová, primářka v plzeňské fakultní nemocnici.
Na samotných ověřovacích testech nových léků není nic špatného. Medikamenty mohou pomoci řadě pacientů.
„Ale místo toho, aby tak lékaři získávali nové zkušenosti a ústavu stoupala prestiž díky úspěšným studiiím, o testech v našem zařízení nikdo neví. Ředitel Žižka a velmi úzký okruh jeho spolupracovníků vše utajují,“ popisuje praxi jeden z lékařů léčebny.
V pořádku není podle zdravotníků ani financování. Personál léčebny v řadě případů totiž o testech neví, třebaže s tím související výkony zčásti provádí ve své pracovní době. Práci tak zřejmě platí i stát prostřednictvím zdravotních pojišťoven.
„Léčebna dostává peníze paušálně podle obsazenosti lůžek. Ne podle konkrétních úkonů,“ potvrzuje Irena Dvořáková ze Všeobecné zdravotní pojišťovny Plzeň-jih.
Její slova nasvědčují, že ani zdravotní pojišťovny nejsou o studiích informovány, a ústavu tak mohou v některých případech hradit i úkony a vyšetření spojená s testy a už jednou zaplacená farmaceutickou firmou.
Nepřehledné situaci nahrává, že zadávající firmy i zúčastnění lékaři v Dobřanech tají podrobnosti smluv a zákon přitom jednoznačně neříká, v jakém poměru se má honorář dělit mezi zařízení a zúčastněné zdravotníky. Podle Žižky nejde o významné částky. Přínos podle něho spočívá především ve zkušenostech, které získají lékaři, a možnosti vyzkoušet si moderní léčebné postupy.
Podle několika zdrojů však z těchto testů profituje především hlavní výzkumník. Tím je, podle jednoho z oslovených, ve stu procentech ředitel Žižka. Doklady, které má redakce k dispozici, prokazují, že před rokem 1998, kdy léčebnu řídil Jaroslav Hronek, byla praxe jiná. Studií se dělalo více a podílel se na nich v roli hlavního výzkumníka větší počet lékařů. Všechny peníze od firem šly tehdy podle Hronka přes účet léčebny, a to proto, že se testy neprovádějí výhradně mimo pracovní dobu. „Koupili jsme za to například nábytek. Zbytek se rozdělil mezi všechny, mimo nebyly ani sestry a úřednice,“ uvedl Hronek.
Ten musel z funkce odejít v roce 1998 kvůli dosud neprokázanému obvinění z tunelování léčebny. Policii podle svých slov například předal problém dvou klinických studií, které jako hlavní investigátor v léčebně zaštítil.
„Ty jsme dodělali v léčebně celé, ale peníze (1800 liber a 65 tisíc francouzských franků - pozn. red.) přišly v době, kdy já už jsem byl odstaven. Nedostal jsem z nich nic,“ řekl Hronek. Žižka se k této věci ani k vyšetřování údajného tunelování až do konečného verdiktu policie odmítá vůbec vyjadřovat.
Informátoři redakce však naznačují, že z klinických studií profitoval Hronek i Žižka. „Je v tom spousta zášti a osobní rivality. Oba mají svůj podíl, ani jeden není čistý,“ uvedl jeden z lékařů, který si také přál zůstat v anonymitě.
MIROSLAV PETR, VÁCLAV KOZÁK, Plzeňský deník, 19.4.2002