Zdravotní radové a předsedové okresních sdružení ČLK hodnotili na jaře počet ambulantních lékařů v regionech. Z jejich informací vyplynulo, že v drtivém počtu okresů ordinuje menší počet praktických lékařů pro dospělé, než je dolní hranice doporučeného počtu na sto tisíc obyvatel. V dalších odbornostech, které vykazují nedostatek lékařských míst, jsou to zejména psychiatrie, neurologie, ortopedie, tbc a respirační nemoci, ORL a ophtalmologie. Téměř ve všech okresech je vykazován nadbytek internistů, zároveň však naopak nedostatek lékařů užších nástavbových interních specializací, jako kardiologů, gastroenterologů, diabetologů, endokrinologů, nefrologů, revmatologů i geriatrů. Ve velké většině okresů není některý z těchto oborů vykázán vůbec, i když jde o odbornosti, pro které je doporučeno, aby byly v okresech zastoupeny. Lékaři s II. atestací z interny pak pečují zřejmě o pacienty s onemocněními spadajícími do těchto užších odborností. Statistické údaje nelze tedy hodnotit jako nadbytek internistů, ale jako celkovou péči v oboru interny. Do budoucna by bylo žádoucí přesunout těžiště postgraduální výchovy internistů do výše zmíněných nástavbových specializací.
Zdravotní radové uvedli zcela přesvědči-vý nedostatek praktických lékařů, psychiatrů a lékařů se specializací na tbc a respirační nemoci. Menší počet okresů udává nedostatek neurologů, ortopedů a urologů. Skutečný nedostatek praktiků vykazují zejména pohraniční okresy pro svoji neatraktivitu a vyšší potřebu vzhledem k geografickým faktorům. U psychiatrů je počet lékařských míst oproti požadavkům VZP také vyšší, ale nepostačuje zejména vzhledem k vyšší promořeností alkoholismem a jinými závislostmi téměř v každém regionu.
Z faktorů ovlivňujících počet lékařských míst v okresech jsou nejvíce uváděny velké vzdálenosti, převaha vyššího věku obyvatel a sezónnost. Vyšší počet alergologů vyžaduje industrializace některých okresů se zhoršeným životním a sociálním prostředím. Zdravotní radové by si přáli, aby měla státní správa možnost počet lékařských míst ovlivňovat.
Po zhodnocení informací okresních sdružení České lékařské komory, zdravotních radů i údajů VZP vyplynul konečný názor na současný stav ambulantní zdravotní péče:
Téměř v celé ČR poskytuje zdravotní péči méně praktických lékařů pro dospělé, než jsou doporučené počty lékařských míst na sto tisíc obyvatel, které MZ uvádí ve výši 55 až 60 a VZP ve výši 50 až 55. Ne všude, kde je praktiků menší počet, je tento nedostatek v terénu pociťován. Kde chybí více, zejména v pohraničních okresech, upozorňuje ČLK na možnost ještě dalšího zhoršení dostupnosti zdravotní péče v blízké budoucnosti, neboť věkový průměr praktiků v těchto oblastech je vyšší a atraktivita oblasti pro mladé lékaře malá.
Praktických lékařů pro děti a dorost není tak velký nedostatek, navíc není nijak významně pociťován, což bude zřejmě způsobeno klesajícím počtem dětí. Praktických zubních lékařů je nedostatek pouze v severomoravském regionu, na ostatním území ČR je vykazován jejich nadbytek. Gynekologů je okres od okresu různý počet, jejich nedostatek není pociťován, neboť v místech nedostatku je možnost suplování těchto služeb na pracovištích lůžkové gynekologie.
Souhrn těchto údajů směřuje k závěru, že počet lékařů ve zdravotnických zařízeních poskytujících ambulantní zdravotní péči je s ohledem na nedostatek zejména praktických lékařů nižší, než je současná potřeba.
Pro stanovené počty lékařských míst z uvedeného vyplývá, že to není možné pokládat za stav, na němž by měli účastníci výběrových řízení trvat, ale že se jejich výše může měnit.
Pouze fakt, že je v určitém okrese dané číslo překročeno, nemůže být důvodem k zamítnutí smlouvy. Změna počtu míst vznikne až postupným procesem ve spolupráci s odbornými společnostmi a dalšími zainteresovanými stranami. Z pohledu tohoto šetření je však již nyní možno požadovat zvýšení počtu lékařských míst pro úzké interní obory, alergologii, klinickou onkologii a psychiatrii. sic