V reformních zákonech je ustanovení, které vzbudilo jejich obavy, že z úhrad pojišťoven vypadnou vedle léků do 50 korun i tyto potraviny. Podle výkladu SÚKL se ale úprava vztahuje jen na léky. Ministerstvo zdravotnictví vyjádření zatím nevydalo.
Mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň uvedl, že stanovisko ministerští právníci teprve zpracovávají. Podle něj se ale v zásadě budou shodovat se stanoviskem SÚKL.
„Z ustanovení jednoznačně vyplývá, že se nepřiznání úhrady vztahuje výhradně na léčivé přípravky. Nevztahuje se na potraviny pro zvláštní lékařské účely,“ uvádí na webu ředitel SÚKL Martin Beneš.
Stanovisko odůvodňuje tím, že použití potravin pro zvláštní lékařské účely se neřídí zákonem o léčivech, tudíž nelze hovořit o režimu výdeje na předpis či bez předpisu ve smyslu paragrafu 39 zákona o léčivech. Z úhrad totiž mají vypadnout levné léky, které jsou na recept i ve volném prodeji.
Speciální potraviny vyjdou například pacienty s poruchou metabolismu zvanou fenylketonurie na 100.000 až 350.000 korun ročně. Dosud je jako jedinou účinnou léčbu hradily pojišťovny - a podle SÚKL by je měly hradit dál.
Pokud by přestaly, mohlo by to podle člena výboru odborné lékařské společnosti pro klinickou výživu Pavla Kohouta vést k přerušení léčby, tím i ohrožení zdraví a v mnoha případech i života řady pacientů.
O úhradách a jejich výši rozhoduje SÚKL, stejně jako o tom, co pojišťovny hradit nebudou. Ústav uplatní podle ředitele ustanovení novely tak, že nebude přiznávat úhradu léčivým přípravkům, které lze vydávat i bez lékařského předpisu. U potravin pro zvláštní lékařské účely přizná úhradu podle ustanovení zákona, tak jako to činil dosud.
Analogie je podle ředitele například v téměř tři roky účinné právní úpravě zákona o veřejném zdravotním pojištění, kde se mluví o referenčním koši a využití ceny nejlevnějšího generika, tedy levné verze patentového léku.
Reference podle generika je možná jen u léků, nikoli u potravin pro zvláštní lékařské účely, které jsou v textu rovněž uvedeny.
Podobný příklad obsahuje další běžně používané ustanovení o podání žádosti o stanovení maximální ceny nebo výše úhrady zvlášť “…pro každou lékovou formu … potraviny pro zvláštní lékařské účely…“. Přitom je zřejmé, že tyto potraviny nemohou rozlišovat lékovou formu, neboť jsou na trh uváděny jako potraviny, nikoli jako léčiva, shrnul ředitel.