PLZEŇ -
Přestože řada lékařů a lékárníků z pohraničí, které ČTK oslovila, návštěvy cizinců přiznává a vítá, v drtivé většině je považuje jen za příjemné vylepšení ekonomiky než za hlavní zdroj příjmů. Ani po vstupu země do unie většina lékařů nepočítá, že se na cizí pacienty výrazněji přeorientuje.
„Vím, že sem klienti za optiky a dentisty jezdí už dnes, protože tyto služby jsou u nás poskytovány levněji než v Německu nebo Rakousku. Nemyslím si ale, že po vstupu do unie dojde k nějakému markantnímu nárůstu,“ říká krajský radní Plzeňského kraje pro zdravotnictví Jaroslav Kadlec.
Léčba neplodnosti: poloviční podíl cizinců už teď
S polovičním podílem zahraničních pacientek ale počítá například Institut reprodukční medicíny a endokrinologie v Plzni. Pracoviště léčení neplodnosti slouží lidem ze západu Čech, ale i německé a rakouské klientele. Počítá zejména s pacienty z Německa, kde se má od roku 2005 omezit proplácení umělého oplodnění pojišťovnou.
Letos má institut léčit 500 neplodných párů, v dalších letech až dvojnásobek. Polostátní zařízení provozuje plzeňská fakultní nemocnice a soukromý IVF Institut z rakouského Bregenzu.
„Německé páry, které musely dojíždět do rakouského centra, to budou mít do Plzně blíže,“ řekl v prosinci při otevření institutu jeho ředitel Petr Uher.
Občasné návštěvy německých klientů mají například v zubní ordinaci v Nýrsku na Klatovsku. „Sem tam někdo přijede, někdy dokonce až z Norimberku, ale rozhodně to není nic, co by nás mohlo uživit,“ konstatovala tamní zubařka. I když se podle ní po vstupu do unie počet německých pacientů požadujících levnější můstky či
protézy možná zvýší, praxi na nich stavět nebudou.
Lékárny v pohraničí
Německé zákazníky, kteří kupují zejména aspirin, mají i lékárny v pohraničí. V Klatovech, Nýrsku, Sušici nebo i v Plzni lékárníci německé klienty žádající levnější volně prodejné léky většinou považují za vylepšení příjmů. „Někdy přijde někdo každý den, někdy za dva týdny nikdo a někdy se tu najednou ukáže celý autobus, ale neuživí nás to,“ shrnuje farmaceut jedné z klatovských lékáren.
Naopak majitel lékárny U sněžného orla v Železné Rudě přiznává, že bez zahraničních zákazníků by měla lékárna na malém městě vážné existenční problémy. „Jsme u hranic, jezdí sem denně,“ říká o Němcích kupujících hlavně aspirin německé výroby lékárník.
I když Kadlec s velkým nárůstem počtu zahraničních pacientů po vstupu do EU nepočítá, nevylučuje, že nemocnice vlastněné krajem budou některé své služby nabízet i klientům z ostatních zemí. Budouli mít volnou kapacitu a nabídku, kterou budou klienti požadovat, není podle radního důvod, proč tyto služby cizincům neposkytovat.
„Naši ředitelé mají z tohoto pohledu volnou ruku, já se dokonce domnívám, že by se měli jako ředitelé obchodních společností orientovat na klientelu, která jim přinese peníze,“ míní Kadlec.
ČTK