Praha - Soustřeďuje se však téměř výhradně na léky - 75 procent výdajů platí zdravotní pojišťovny, zbytek jde z peněženek pacientů. Skutečná spoluúčast na úhradě léků tak činí 25 procent, řekl expert.
„Spoluúčast v oblasti léků přes všechny proklamace politiků trvale roste, zejména v poslední době. V oblasti léků je přibližně stejně velká jako v zemích OECD, v oblasti mimo léky je jenom zlomkem spoluúčasti, která je obvyklá v těchto zemích,“ dodal.
Platby za léky na jednoho občana a rok činí v Česku 700 korun, je to však průměr, který sčítá desetitisícové platby chronických pacientů a nulové platby mladých zdravých lidí, upozornil Suchopár. Nejméně zaplatí v doplatcích na léky za rok zaměstnanci, v průměru 400 korun, nejvíce důchodci, v průměru 1800 korun, upřesnil.
Dodal pro srovnání, že roční spoluúčast na ambulantní péči se dlouhodobě drží na 50 korunách, stejná je i v lůžkové péči, u zubařů stoupla od roku 1999 do roku 2004 ze 150 na 220 korun za rok.
Doplatky pacientů na léky předepsané na recept tvoří 7,3 procenta celkových výdajů na léky, za volně prodejné léky 15,5 procenta. Nejméně doplácejí na léky na recept lidé s minimálním příjmem, paradoxně však i lidé s nejvyššími příjmy, protože prý vědí, jak si to zařídit. Bohatí však nejvíce platí za volně prodejné léky, jako jsou vitaminy a různé prostředky pro zlepšení kvality života.
Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) se loni v Česku spotřebovalo léků za 64 miliard, což neodpovídá analýzám renomované mezinárodní společnosti IMS Health. Podle těchto analýz dosáhla spotřeba 41,5 miliardy, z toho pojišťovny uhradily 36 miliard a občané 5,5 miliardy.
Rozdíl čísel vysvětlila výkonná ředitelka Mezinárodní asociace farmaceutických společnosti Jana Mikotová tím, že SÚKL vychází z maximálních cen, jež firmy ale nevyužívají. Do spotřeby zahrnuje i veterinární léčiva, vzájemný obchod mezi distributory, léky vyvezené do zahraničí a doplatky pacientů včetně léků volně prodejných.
Čt24.cz