Například praktický lékař Martin Syka má díky třicetikorunovým příspěvkům ve své znojemské ordinaci nový přístroj k vyšetření srdce. „Našetřil jsem pětačtyřicet tisíc korun na EKG. A co je důležité, jako regulace poplatky zabraly. Odradily lidi, kteří si k lékaři chodili popovídat,“ upozornil Syka.
Zkušenosti popisované ostatními ambulantními lékaři jsou vesměs stejné.
„Myslím, že to potvrdí každý. Ubylo lidí, kteří chodí za lékařem s banálními problémy.
A máme tak víc času se soustředit na ty, kteří to skutečně potřebují,“ řekla předsedkyně brněnského Sdružení praktických lékařů Renata Novotná.
Regulační poplatky, které byly součástí zdravotnické reformy bývalého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka, mají podle ní jen jeden nedostatek. „Lidem je nikdo dostatečně nevysvětlil,“ podotkla Novotná.
Mnozí pacienti platbu za ošetření skutečně kritizují. „Ze všech poplatků mi vadí snad nejvíc. Něco jiného je platit třeba pojišťovně, která peníze přerozdělí podle potřeby do různých oblastí zdravotnictví. Takhle mám ale pocit, že doktorům přispívám na pivo,“ povzdechla si Marie Lukešová z Brna.
Podle lékařů však kritika na místě není. „Peníze můžu investovat do vybavení. Nezapomeňte ale, že například ceny nábytku certifikovaného pro potřeby ordinace jsou zcela jiné než ceny vybavení běžné kanceláře. Stojí i statisíce. Nebo si poplatek skutečně nechám jako součást mzdy, pak jej ale daním. A v tom případě z něj zbude asi tak čtrnáct korun,“ upozornil lékař Roman Popek ze Zbýšova na Vyškovsku.