Prostějov - rozestavěný areál. V té době se stavělo už 20 let. Podle plánu měl být dostavěn k 30. 6. 1999. Díky balíčkům ekonomických opatření z let 1997 a 1998, kdy stavba prakticky stála, bylo v této době proinvestováno pouze 44 procent z celkového objemu finančních prostředků určených na stavbu. To je nezpochybnitelný fakt, “ uvedla Nývltová. Podle jejích slov bylo na problémy s finančním zabezpečením stavby, na skutečnost, že nemocnice není hotova a že původně plánované peníze nebudou na dokončení stačit, upozorněno včas ministerstvo financí i zdravotnictví. “ Slíbili nám řešení po vyčerpání plánované dotace 722 miliony korun. Na podzim 2001 jsme měli příslib 200 milionů Kč na dokončení v letošním roce. Nakonec v návrhu rozpočtu nebyla ani koruna, později se podařilo prosadit alespoň 90 milionů Kč, “ dodala ředitelka prostějovské nemocnice. I přes tuto dotaci byla stavba na řadu měsíců pozastavena. Úředníci z ministerstva vytýkají vedení nemocnice mimo jiné i to, že v průběhu posledních let došlo k několika změnám v projektu. “ To je pochopitelné, vždyť šlo o investiční akci schválenou v roce 1996. V roce 1997 - 98 přišlo výběrové řízení na akutní lůžkovou péči ve vztahu na smlouvy s pojišťovnami. Počet akutních lůžek se poté snížil, tudíž zákonitě muselo dojít ke změně projektu. Další změnou jsme chtěli účelněji využít prostory infekční ambulance a přesunout sem oční oddělení. Z úsporných důvodů pak bylo rozhodnuto, že místo stavby nového stravovacího provozu zrekonstruujeme bývalou prádelnu. To jsou změny zcela logické a žádná z nich neznamená nárůst potřebných finančních prostředků, spíše naopak, “ tvrdí ředitelka Nývltová. Její náměstek Josef Valenta se obává, že pokud se nezmění přístup ministerstva k financování dostavby, na provoz v novém areálu si pacienti i lékaři ještě počkají.
„Za 90 milionů, které jsou pro letošní rok ve státním rozpočtu, dokončíme stavební část areálu kromě stravovacího provozu. Budeme mít dostavěnou, ale zcela prázdnou budovu nemocnice. Současný investiční majetek nemocnice je odepsán z téměř 57 procent, ale zdravotnická technologie je odepsána na 64,5 procenta. Vzhledem k tomu, že více náklady na provoz dvou areálů nemocnice každoročně představují 20 milionů, nemá nemocnice na to, aby kryla nákup nového vybavení z odpisů, “ tvrdí Valenta.
S jeho slovy souhlasí i Nývltová. “ Tvrzení, že můžeme použít starou techniku, neobstojí. Například vybavení centrální sterilizace nevyhovuje současným předpisům, nové stojí asi 20 milionů. Vybavení centrálního rentgenového pracoviště tak, aby vyhovovalo atomovému zákonu, přijde na stejnou částku. Stoly a sdružené technologické vybavení operačních sálů minimálně 12 milionů Kč. “ Podle ředitelky lze přestěhovat pouze ultrazvukové přístroje, dýchací přístroje, monitorovací systémy a lůžka.
O další náklady se postaraly nové hygienické předpisy, například vybavení pokojů chladničkami pro pacienty, kuchyňky s bezdotykovými bateriemi a nerezovými dvoudřezy. A to jsou náklady, které musí nemocnice zaplatit ze svého, protože nejde o zdravotnickou technologii. “ Snížení nákladů na dostavbu lze pouze za předpokladu nedodržení právních, hygienických a technických norem, “ dodává Valenta.
Olga Katolická, Olomoucký den, 7.5.2002