Podle poslední zprávy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj je v českém zdravotnictví relativně velmi nízký podíl soukromých výdajů na financování zdravotnictví. Jinými slovy, soukromníci (občané, zaměstnavatelé, neziskovky a podobně) v Česku doplácejí na zdravotnictví velmi málo, jejich podíl je třetí nejmenší v rámci srovnávaných zemí.
Politické náklady
Kdyby se ovšem dalo nějak spočítat, jak na tuzemské zdravotnictví doplácejí politické elity, ó, to by byla jiná. To bychom se hned prali o čelo tabulek. Kvůli zdravotnictví se v Česku protestuje, stávkuje, děkuje, odchází, padají ministři i celé vlády. Politické náklady na zdravotnictví jsou v Česku skutečně velmi vysoké.
Potvrzuje se to znovu nyní, když se vláda zase jednou ocitá na hraně zániku. Na první pohled se sice vedou spory o konsolidační balíček a v něm obsažené daňové změny, ale jeden by musel přicestovat po dlouhé době z velké dálky, aby těmto „oficiálním“ příčinám koaličního rozkolu uvěřil. Skoro se zdá, že v české politice bychom mohli dumasovské „Za vším hledej ženu“ parafrázovat: „Za vším hledej zdravotnictví.“
Šestice nikoli náhodná
Vnitrostranická válka v ODS vybublala na povrch. Když šest poslanců strany nezvedlo ruku pro balík opatření, na nichž visí státní rozpočet na příští rok, zněla hrdá a velká slova o programových základech ODS, mezi něž patří mantra o nezvyšování daní. Ovšem v šestici rebelů je příliš velký podíl nepřátel premiéra Nečase, než aby to byla náhoda.
Petr Tluchoř kvůli Nečasovi není předsedou poslaneckého klubu, Ivan Fuksa kvůli Nečasovi není ministrem zemědělství, Marek Šnajdr sice stále je předsedou správní rady VZP, ale kvůli Nečasovi musel zpřetrhat pečlivě budované vazby pojišťovny s firmou IZIP. Ve správní radě ostatně sedí i Tluchoř. A také Boris Šťastný, který sice nakonec hlasoval pro balíček, ale vedl silné řeči o tom, že jestli jej premiér spojí s důvěrou vládě, bude hlasovat proti.
„Samotného by mě to nenapadlo, i když jsem sám ve správní radě VZP. Ujišťuji vás, že to s mým rozhodnutím nemá ani drobet společného.“ To jsou pro změnu slova dalšího „neposlušného“ Tomáše Úlehly. Pokud jej deník Právo citoval přesně, pak se pan poslanec spletl, neboť zasedá v radě dozorčí, nikoli správní. Ale co už.
Kontrola běží dál
Vysvětlení je dvojí, vynechámeli čistou náhodu, na niž v politice není radno věřit. Zaprvé, ODS poslala do orgánů VZP ty skutečně nejkovanější straníky, pro něž je program ODS zcela svatý, a tedy logicky vystoupili proti zvyšování daní.Tuto teorii ovšem lehce podrývá fakt, že naposledy 13. července při třetím čtení zákona ještě všichni rebelové do jednoho zvedli ruku pro vládní balík včetně zvýšení DPH.
Pak je tu vysvětlení druhé, totiž že jejich rebelie nějak souvisí s děním ve VZP.
Tam právě probíhá kontrola ministerstva zdravotnictví zaměřená na smluvní vztahy s firmou IZIP, z níž 3. září vzešlo trestní oznámení (neví se na koho a za co) kvůli údajné škodě ve výši 450 milionů korun. A kontrola běží dál.
Může to být dostatečný důvod pro rozložení křehounké koalice, ať už z pomsty nebo z obavy o další výstupy kontroly? Dost možná. Uvidíme, zda se „vzpouru pravověrných“ podaří uhladit něčím jiným než pádem vlády nebo ukončením kontroly ve VZP.