Muž byl přitom obžalován z úkladné vraždy a hrozilo mu až doživotí. Soud přihlédl ke stáří obviněného a jeho zhoršené rozeznávací schopnosti v době činu.
Třiasedmdesátiletý důchodce José de Albuquerque pečoval léta s pomocí dvou zdravotních sester o sedmdesátiletou manželku Armindu postiženou Alzheimerovou chorobou. Byl podle médií uznán vinným z vraždy, kterou spáchal v noci na 16. ledna 2014, kdy nemohoucí ženu nechal spolykat smrtící dávku léků. Manželka v té době již pět let nemluvila a dva roky nevstala z postele.
Souzený muž se po vynesení rozsudku dojetím rozplakal a šel políbit jednu ze svých dcer. Žádné z jeho pěti dětí se nepřipojilo k žalobě. „Neschvaluji, co udělal, ale rozumím tomu. Pro každého pečovatele je to velmi těžké. Je to vyčerpávající psychicky i fyzicky,“ řekla rozhlasové stanici France Info 44letá dcera Alice, která pracuje v domově důchodců. Proces by podle ní měl sloužit jako příklad.
„Soud vzal v úvahu lidský rozměr této kauzy,“ uvedl advokát obviněného. José de Albuquerque podle něj projevil nad svým činem určitou formu lítosti. Poznamenal, že dvouleté podmíněné vězení je nejnižší trest, jaký soud může v podobném případu ve Francii udělit.
Případ oživil diskusi o legalizaci eutanazie. Ve Francii začal v srpnu platit zákon, který dává nevyléčitelně nemocným právo, aby je lékaři přestali léčit a až do smrti je udržovali v bezvědomí. Zákon v době loňského projednávání jeho návrhu v parlamentu vyvolal ostrou polemiku mezi těmi, kteří v tom vidí skrytou a pro ně nepřípustnou eutanazii, a těmi, pro které naopak zákon nejde dost daleko směrem k eutanazii.
V Česku se eutanazie trestá jako vražda. S uzákoněním eutanazie přitom podle červnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) souhlasí 66 procent Čechů, proti možnosti ukončit život nevyléčitelně nemocného člověka se vyslovilo jen 24 procent občanů. Desetina neví, jaké stanovisko k této otázce zaujmout.