Cílem snažení záchranářů je mít časem po celém kraji rozprostřenou síť proškolených kvalifikovaných lidí, kteří mohou rychle pomoci. Může to být v okamžiku, když někdo zkolabuje na tramvajové zastávce v centru Plzně nebo při turistice na Šumavě, řekla Svobodová. "Při záchraně života jde o okamžiky a výhodou je právě to, že dostupný first responder může být jen kousek od místa události," řekla. K člověku v nouzi tak může doběhnout rychleji, než projede sanitka těžko průjezdnou Plzní nebo nepřístupným terénem. Když dispečink přijme volání na tísňové lince, může se podívat, zda jsou v nejbližším okolí události dostupní fist respondeři, a odešle jim základní informace. Pokud někdo z nich potvrdí, že jde na místo, zobrazí se mu v aplikaci mapa s událostí. Operátor, který mezitím telefonicky radí volajícímu, jak poskytnout první pomoc, zároveň informuje o příchodu first respondera.
Dobrovolníci nemají žádné speciální pomůcky, pouze vestu s nápisem a roušku na umělé dýchaní. Operátor je může přivolat k lidem se zástavou srdce či dechu, s masivním krvácením nebo při hromadných událostech.
Projekt začal fungovat v kraji v polovině května, zatím je prvních 21 first responderů. Ačkoli jsou to všichni členové ZZS, museli stejně projít speciálním školením. Záchranáři chtějí systém testovat, postupně osloví další členy ZZS a zhruba od září také policisty, strážníky, hasiče, horskou službu či vodní záchranáře. First respondeři musejí mít podepsanou smlouvu a etický kodex, jedinou jejich odměnou je pomoc člověku v nouzi.