Záchranáři se se všemi držiteli přístrojů v kraji dohodli na začlenění do databáze dispečerského programu tísňové linky 155. Když někdo oznámí náhlou poruchu životních funkcí poblíž místa, kde automatizovaný defibrilátor někdo vlastní, dispečer záchranářů ho bude kontaktovat a vyšle jej na místo současně s nejbližší záchranářskou posádkou a lékařem.
Díky propojení záchranářů a držitelů těchto přístrojů se zkvalitní péče o nemocné. Především se včas nastartuje takzvaný řetězec přežití, který zahrnuje okamžitou pomoc postižené osobě ještě předtím, než na místo přijedou profesionální záchranáři, vysvětlil Šebek.
Přístrojů je podle něj v kraji více než dvanáct. Vlastní je například šumavská horská služba, domovy pro seniory v Plzni, Klatovech a v Újezdci na Klatovsku, farní charita ve Stříbře, několik lékařů v Plzni, ale také například v Bezdružicích na Tachovsku, plzeňská městská policie či Informační a strážní služba Národního parku Šumava.
Pokud někomu z různých příčin selže srdeční činnost, majitel přístroje nebo jiná školená osoba připevní na hrudník pacienta nalepovací elektrody. Přístroj pak sám vyhodnotí, zda srdce vykazuje poruchu rytmu, a doporučí elektrický výboj, který poruchy rytmu odvrátí. Když přístroj výboj nedoporučí, musí zachránce pokračovat v srdeční masáži, dokud nepřijedou záchranáři.