Předpokladem zvládnutí krizových situací, kdy jsou pacienti či třetí osoby zároveň agresory, je odolnost vůči stresu, připravenost a schopnost odhadnout míru nebezpečí. Jak uvedla mluvčí Záchranné služby Hlavního města Prahy (ZZS HMP) Jiřina Ernestová, nové zaměstnance pražská záchranka v rámci adaptačního procesu školí ve fyzické sebeobraně a v komunikaci s agresivním pacientem. „Cílem je nácvik správné volby výrazových prostředků, přístupu posádek a simulace předcházení konfliktu. Záchranáři se školí i v oblasti psychologie. V našem vzdělávacím a výcvikovém středisku se každý případ napadení podrobně analyzuje, aktéři se zaměřují na odhalení příčin konfliktu a možností prevence,“ uvedla mluvčí Ernestová s tím, že kurzy komunikace a psychologie navštěvují zaměstnanci záchranek také opakovaně, v rámci celoživotního vzdělávání.
„Panik tlačítka“
Ani důsledná školení ale nedokážou záchranáře ochránit před každým rizikem. Jen pražská záchranka eviduje v letošním roce 9 napadení, jedno z nich dokonce vyústilo v dočasnou pracovní neschopnost. Proto jsou součástí výbavy sanitek „panik tlačítka“ na palubní desce či ochranné spreje. Tlačítkem lze v případě ohrožení aktivovat zdravotnické operační středisko, které přivolá policii. Pokud dispečeři při prvotní informaci o zásahu ZZS tuto zhodnotí dopředu jako rizikovou, posílají policii na místo události souběžně.
Systém ochrany posádek sanitních vozů provozuje také společnost Alkom. Princip, kdy je ve vozidle instalována GPS jednotka a přijímač bezdrátových tísňových hlásičů (klíčenek), popsal naší redakci ředitel společnosti Alkom Jiří Růžička. „Tyto klíčenky má posádka vozidla u sebe, a tak je v dosahu několika desítek metrů od vozidla v případě napadení chráněna tím, že aktivuje klíčenku, která prostřednictvím vozidlové jednotky odešle polohu vozidla spolu s žádostí o pomoc. Následně je vyslána soukromá výjezdová skupina, jež dojede na udané souřadnice a pomůže napadené posádce s pacifikací útočníka. Případně může být vyrozuměna policie,“ uvedl ředitel Růžička a dodal, že výhodou systému je lokalizace auta, a to i v případě jeho odcizení.
Přejetá noha počká
Jak nebezpečné práci jsou záchranáři vystaveni, dokládá konkrétní výčet útoků, který naší redakci poskytla mluvčí ZZS Středočeského kraje Petra Effenbergerová. „Nejčastějšími způsoby fyzického útoku jsou pěstní ataky, kopání a kousání. Mezi projevy agresivity patří i verbální útoky na záchranáře, ty jsou u pacientů pod vlivem alkoholu a drog poměrně časté. Každým napadením záchranářů se zabývá policie, útočníci obvykle dostanou pokutu, někdy podmínečný trest,“ uvedla mluvčí.
Záchranná služba Karlovarského kraje v poslední době řešila například fyzické napadení řidiče-záchranáře, který se snažil ochránit záchranářku před agresivním pacientem. Ochrana kolegyně ho stála ránu do obličeje. Dalším excesem bylo přejetí nohy řidiče-záchranáře netrpělivým řidičem ve chvíli, kdy byla částečně uzavřena silnice, v níž parkovala sanitka. Řidič-záchranář vynášel věci pro záchranu pacienta z vozu a řidič, který projížděl tímto místem, nechtěl čekat a přejel záchranáři nohu. „Ve všech případech ale záchranáři nejprve dokončili práci s pacientem, ošetřili jej a převezli na místo poskytnutí následné péče. Až poté řešili svá zranění, což je úctyhodné,“ podtrhla obětavost zdravotníků tisková mluvčí ZZS KVK Petra Bakurová.
Jak dodala, ZZS KVK nepodceňuje riziko zranění záchranářů ani nebezpečnou situaci, ve které se mohou ocitnout. I oni používají vedle možnosti asistence policie emergency tlačítka. Signál na zdravotnické operační středisko a policii zároveň využívají právě ve chvílích, kdy operátorům nemohou dát vědět, že jsou v tísni, tedy např. pokud neměli čas cokoli ústně sdělovat nebo kdyby se vědomým voláním o pomoc mohla situace na místě ještě více vyhrotit.