Za úbytek lékařů mezi záchranáři může podle Klusáka fakt, že skončila výjimka EU ohledně přesčasové práce. Lékaři tak nyní ze svých úvazků nepokryjí to, co zvládli předtím. Zároveň díky vyhlášce z roku 2011 mohou nelékařští zdravotníci dělat některé úkony, které mohli provádět jen lékaři. „Nelékařští pracovníci mohou resuscitovat, napíchnout žílu, intubovat, podat některé léky a další po poradě s lékařem. Lékaři jsou potřeba zhruba u deseti až 15 procent všech výjezdů záchranky,“ řekl Klusák. Reorganizace se týká podle něj zejména těch základen, které jsou méně vytížené výjezdy, při nichž je lékař potřeba.
Na každou posádku s lékařem připadají v Jihomoravském kraji dvě a více posádek bez lékaře. Rozmístěné jsou podle Klusáka tak, aby celou jižní Moravu pokryly a v případě potřeby k nemocnému lékař přijel. Například břeclavská záchranka bude od srpna posílena o jednu posádku, v Blansku bude také rozšířený režim pro lékaře.
V některých městech se však lidem reorganizace záchranné služby přesto nelíbí. Například v Mikulově vznikla petice za zachování stávající podoby lékařské záchranné služby. ČTK o tom informoval městský zastupitel Vojtěch Jedlička. Podle Klusáka by však přidání lékaře do Mikulova znamenalo, že ho musí vzít z jiné základny, protože lékaři u rychlé záchranné služby celkově chybí.
V rámci Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje funguje 43 posádek ve dne, v noci je jich o několik méně. Lékařů pracuje u záchranářů 77 až 79. Systém vyjíždění některých posádek bez lékaře testovali záchranáři od nového roku v aglomeraci Brno a podle Klusáka nezaznamenali žádné problémy.
„Situace u nás není výjimečná, k tomuto kroku přistupují záchranky po celé ČR. Chci zdůraznit, že lékařská péče i po tomto opatření plně pokrývá území jižní Moravy,“ uvedl Klusák.