„Výjezdů je asi dvojnásobně,“ řekla dispečerka pražské záchranky. Sanitky vozí v parných dnech nejčastěji starší osoby-kardiaky, osoby s vysokým tlakem nebo alergiky. V případě alergických reakcí jsou to i děti. Víc lidí končí v těchto dnech i na klinice kardiologie IKEM v Praze 4. „U srdečních chorob ale nejde o rapidní nárůst,“ poznamenal přednosta Jiří Ketner. Kromě pacientů s akutním infarktem se na doktory nejčastěji obracejí lidé s poruchou srdečního rytmu, nebo s kolapsovými stavy. Na územním středisku Rychlé zdravotnické pomoci v Brně absolvují nyní za 24 hodin až 70 výjezdů. Podle primáře Pavla Urbánka však nelze jednoznačně říci, že zdravotníky nejvíce zaměstnávají právě kardiaci. „Ti se ve vedrech zdržují spíše doma,“ uvedl. Přesto sanitky za uplynulé dny svážely vždy několik lidí s kolapsem, jejichž příčinou bylo přehřátí, ale také přecenění sil. „Akutní interní příjmová ambulance je v těchto dnech plná. Lidé kolabují na nedostatek tekutin a projevuje se i zvýšený počet cévních mozkových příhod,“ potvrdil Právu i mluvčí ostravské Fakultní nemocnice s poliklinikou Štěpán Neuwirth. „Je jim nevolno, mají závratě, nemohou udržet rovnováhu. Lékař pak po rozboru krve zjistí, že organismus je dehydrován. nedostatek tekutin se pak odráží hlavně na ledvinách.“ Podle doktora Ladislava Grocha z I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně neexistuje závislost akutních infarktů myokardu na vysoké teplotě. „V horkém počasí se však může objevit zatím skrytá choroba srdečního svalu. Je vyšší tlak a tepová frekvence,“ dodal Groch.
Václav Pergl, Právo, 2.8.2001