Záchranky se obávají finanční tísně

7. 5. 2001 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Ředitelé záchranných služeb ve středočeském regionu mají obavy, že přechod z okresů pod kraj jim přinese méně peněz na provoz a vybavení. Někteří předpokládají, že lékařské přístroje tak zastarají...


Kladno/Beroun/Mělník - Záchranná služba potřebuje pro svůj provoz peníze na vybavení vozů rychlé pomoci, na automobily i na platy lékařů a dalších pracovníků. Tuto jistotu jim dosud dávají zřizovatelé, jimiž jsou okresní úřady. Před svým zánikem nemohou z rozpočtu zaplatit více, než jim ministerstvo financí na provoz záchranky přidělí. Někteří ředitelé se obávají, že po změně státní správy nebudou mít dost peněz na provoz rychlé záchranné služby. Kladenská záchranná služba je začleněna do místní nemocnice. „I v budoucnu předpokládám, že dostaneme na provoz peníze, které nyní máme od okresního úřadu, po jehož zániku je zřejmě dostaneme od krajského úřadu,“ řekl Jaroslav Zahrádka ze záchranné služby v Kladně. Obává se, že problém s financováním může nastat za pět šest let, kdy bude nutné obnovit vozy i některé jejich zařízení. Méně peněz než loni dostane letos na provoz Záchranná služba v Berouně. „Ještě v minulém roce okresní shromáždění při projednávání rozpočtu našlo na provoz a rozvoj záchranné služby potřebné peníze. Letos dostaneme jen přerozdělené peníze z ministerstva financí,“ uvedl ředitel Z á chranné služby v Berouně Miroslav Bejlek. Dodal, že k jejímu financování v dalších letech připravuje nyní podklady pro územní vedení záchranné služby. Na nedostatek peněz si nestěžuje přednosta ARO v Rakovníku Pavel Kozlík. „Na roční provoz nám stačí dva miliony korun. Náklady na mzdy jsme výrazně snížili tím, že ze dvou sloužících lékařů jeden v případě potřeby vyjede k rychlé pomoci. Za čtyřiadvacet hodin máme čtyři pět výjezdů. Z každého se zpravidla za půl hodiny vrátí lékař ke své práci v nemocnici,“ dodal Kozlík. Nedostatek peněz tíží mělnickou záchrannou službu. „Staráme se o oblast Mělnicka a Neratovicka. Na Kralupsko vyjíždí soukromá záchranka, které předáváme hlášení o nutných výjezdech. Náš provoz hradí z 45 procent zdravotní pojišťovny, stejný díl okresní úřad a desetinu další zdroje. Naši pracovníci mají paušální platy, na jejichž slibované zvýšení jsme peníze nedostali. Pokud nám budou chybět peníze, omezíme rozvoj, a to i potřebných lékařských přístrojů nebo mzdy. Ani nyní nejsou stálá pravidla pro přidělení peněz od zdravotních pojišťoven za naše výkony,“ uvedla ředitelka Z áchranné služby v Mělníku Dana Hlaváčková.

Zdeněk Kulhánek, Slovo, 5.5.2001

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?