Záchvaty vzteku jsou běžné u malých dětí i dospívajících. Někdy je ale nutné vyhledat odbornou pomoc

Záchvaty vzteku – častý jev u dětí

Vztek je jednou ze základních emocí, takže je přirozenou součástí našich životů. Tento stav se běžně projevuje u kohokoli, ačkoliv někteří lidé ho prožívají častěji a intenzivněji než jiní. Vztek někdy může být důležitým signálem, který nám naznačuje, že něco není v pořádku.

Je však potřeba naučit se s ním konstruktivně pracovat, nikoli ho potlačovat. Zároveň je dobré rozlišovat, kdy je vztek adekvátní emocí a kdy je používán za účelem dosažení svého a mohl by vést k negativním důsledkům, jako je agresivní chování.

Vztek často bývá součástí vývojového období dětí mezi druhým a čtvrtým rokem života. Rodiče by tedy měli projevit trpělivost a uvědomit si, že tato fáze patří k normálnímu vývoji dítěte. Svým dětem by měli pomoci vztek co nejlépe zvládnout, nikoli ho zhoršovat. [1, 2]

Záchvaty vzteku u malých dětí a období vzdoru

Časté záchvaty vzteku jsou běžné zejména u dětí ve věku 2–4 let. Projevit se ale mohou i dříve nebo později, tedy od 18. měsíce života až do pěti let. Toto období je proto také nazýváno období vzdoru. Intenzita vzteku se může u každého dítěte lišit, přesto lze toto období poměrně snadno rozpoznat.

Malé děti jsou stále v rané fázi sociálního, emocionálního a jazykového vývoje a nedokáží správně vyjádřit své potřeby a pocity, včetně touhy dělat věci po svém. V tomto období také utváří svoji osobnost. 

Záchvaty vzteku jsou tak jedním ze způsobů, jak děti vyjadřují své pocity a snaží se pochopit nebo změnit to, co se kolem nich děje. Existují ale také případy, kdy záchvaty vzteku mohou být signálem duševního problému.

Dítě v tomto věku typicky reaguje zamítnutím nebo opačnou činností a záchvat vzteku mu slouží jako nástroj k dosažení svého. K těmto situacím je nutné přistupovat s velkou trpělivostí a mít pochopení, ale nenechat dítě zcela ovládnout situaci. [3, 4, 5]

Noční záchvaty vzteku u malých dětí

K záchvatům vzteku před spaním nejčastěji dochází, když je dítě unavené, hladové nebo přestimulované. Důvodů, proč se vaše dítě vzteká před spaním nebo v noci, však může být mnohem více. Odborníci uvádějí několik běžných spouštěčů nočních záchvatů vzteku, kam patří například:

• separační úzkost, ke které dochází, když dítě ví, že musí jít do vlastního pokoje samo,
• nedostatek rutiny nebo náhlý přechod do postele, zejména od zábavné aktivity,
• starší sourozenci zůstávají vzhůru a dělají něco, na čem se chce mladší dítě podílet,
• obavy z nočních můr kvůli nedávnému špatnému snu,
• nadměrná únava nebo přestimulovanost.

Kromě toho se vaše dítě nemusí cítit dobře kvůli nemoci nebo může jen pociťovat nějaké nepohodlí. Každé dítě je jedinečné, stejně jako jednotlivé rodinné situace, takže existuje i nespočet důvodů, proč se dítě může potýkat se záchvaty vzteku v noci a před spaním. [6, 7]

Záchvaty vzteku u školáka do 11 let

Zatímco záchvaty vzteku u malých dětí nejsou ničím neobvyklým, v pozdějším věku mohou vyvolávat obavy. U dětí mladšího školního věku se záchvaty vzteku mohou projevovat mnoha způsoby, přičemž mohou zahrnovat pláč, křik, bouchání, házení věcí, zadržování dechu a kopání.

Tyto nečekané výbuchy hněvu často bývají nepřiměřenou reakcí na úzkost nebo na problém vyjádřit své pocity slovy. Záchvaty vzteku u dětí ve školním věku tak mnohdy poukazují na obtíže s regulací emocí. Schopnost emocionální regulace znamená ovládat své emoce a reagovat na ně přiměřeným způsobem v různých situacích.

Tato schopnost je ovlivňována jak vnitřními osobnostními rysy, tak vnějšími faktory prostředí. Jinými slovy, některé děti jsou přirozeně citlivější a způsob, jakým byly v raném věku podporovány ve zvládání svých emocí (například, zda byly často uklidňovány jako kojenci), může ovlivnit jejich schopnost regulace emocí s postupujícím věkem. Zranitelnost dítěte mohou také zvýšit:

• úzkostné poruchy,
• porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD),
• poruchy učení,
• deprese,
• autismus,
• problémy se smyslovým zpracováním. [8, 9]

Záchvaty vzteku u starších dětí v období dospívání

Další vývojovou fází, kdy jsou výrazné projevy emocí intenzivnější a častější, je období dospívání neboli puberta, tedy věk od 11 do 16 let. U dítěte probíhá mnoho hormonálních, fyziologických a psychologických změn, ve kterých se snaží vyznat a najít svoji vlastní osobnost. Toto životní období se vyznačuje především zvýšeným vzdorem, kritičností a přecitlivělostí, což může být pro rodiče mnohdy obtížné.

Děti v období puberty potřebují více volnosti, ta by však měla mít stanovené jasné hranice. Na výbuchy vzteku dospívajícího dítěte je důležité reagovat s klidem pomocí jednoduchých argumentů a mnohdy je lepší nereagovat vůbec. Přehnané reakce ze strany rodičů, jako jsou zákazy, křik nebo dokonce fyzické tresty vztah mezi dítětem a rodiči pouze zhoršují. [10, 11]

Jak předcházet záchvatům vzteku u dětí?

Způsob, jakým se projevují záchvaty vzteku, zejména v obdobích vzdoru, závisí především na temperamentu dítěte a na vašem přístupu. Je tedy důležité, abyste dítěti projevovali dostatek bezpodmínečné lásky, ale zároveň mu ukázali hranice a vysvětlili, proč by některé věci mělo a nemělo dělat.

Rovněž je důležité, aby rodiče byli ve svých požadavcích jednotní a důslední v jejich dodržování. V opačném případě dítě nebude brát tato pravidla vážně a záchvat vzteku pro něj bude signálem k dosažení svého. Na dítě byste také neměli příliš spěchat. Častou příčinou záchvatů vzteku bývá právě přehnaný spěch, nátlak, křik na dítě a úzkostlivost rodičů.

Dítě vždy předem připravte na to, co se bude dít, například mu sdělte, že až si postaví hrad, půjde se obléknout. Pokud budete po dítěti chtít, aby začalo nebo přestalo něco dělat teď hned, vytvoříte tím zbytečný konflikt. Také je dobré dát dítěti možnost volby, například ohledně toho, zda si uklidí hračky před večeří, nebo to udělá po ní. Rovněž mu vždy můžete nabídnout svoji pomoc. Pokud dítě chce něco, co nemůže dostat, je pro něj důležitý projev pochopení z vaší strany. [12, 13]

Jak reagovat na záchvaty vzteku u dětí?

Základem zvládání záchvatu vzteku dítěte je ovládnutí svých vlastních emocí, které ve vás chování vašeho potomka vyvolává. I když to může být náročné, je důležité zachovat klid. Pokud se vaše dítě začne vztekat a vzdorovat, netrestejte ho. Situaci tím nevyřešíte, a naopak ji pouze zhoršíte.

Jestliže dokážete zůstat v klidu, když má vaše dítě záchvat vzteku, stáváte se pro něj vzorem klidného chování. Pokud se ale stane, že sami nezvládnete ovládnout svůj vztek, měli byste se za to dítěti omluvit, což pro něj bude poučné.

Jak zůstat v klidu?

Zde je několik tipů, jak zachovat klid během záchvatů vzteku dítěte:

• Připravte si dopředu jasný plán, jak zvládnete záchvat vzteku v jakékoli potenciální situaci, ve které se můžete nacházet. Soustřeďte se na realizaci svého plánu, když záchvat vzteku nastane.
• Přijměte, že nemůžete přímo ovládat emoce nebo chování svého dítěte. Svého potomka můžete pouze udržovat v bezpečí a ukazovat mu, jak se chovat, takže je méně pravděpodobné, že v budoucnu dojde k záchvatům vzteku.
• Přijměte, že nějakou dobu trvá, než záchvaty vzteku navždy zmizí. Rozvíjení a procvičování seberegulačních dovedností je mnohdy celoživotní úkol.
• Dejte si pozor na to, abyste si nemysleli, že to vaše dítě dělá schválně nebo se vás snaží naštvat. Děti nedostávají záchvaty vzteku záměrně. V takovou chvíli se pouze nedokáží s danou situací vyrovnat.
• Zkuste si zachovat smysl pro humor, ale nesmějte se záchvatu vzteku. To může vaše dítě rozrušit ještě víc, jelikož si bude myslet, že se mu smějete.
• Pokud se na vás ostatní dívají špatně, ignorujte je. S velkou pravděpodobností sami nemají děti, nebo už zapomněli, jak je toto období náročné.

Aktivně naslouchejte

Dalším účinným způsobem, jak zklidnit dítě v situacích vzteku, je aktivní naslouchání. Místo toho, abyste svého potomka poučovali, snažte se vcítit do jeho pocitů, nechte ho vyjádřit své emoce a povyprávět vám o tom, co prožívá.

Tímto způsobem dítě získává pocit, že ho berete vážně. Poté, co se uklidní, můžete společně hledat řešení situace nebo nabídnout vlastní nápady. Aktivní naslouchání také pomáhá dítěti rozvíjet schopnost empatie a soucitu.

Jakmile záchvat vzteku pomine, ujistěte své dítě o tom, že ho máte rádi a vysvětlete mu důvody vašeho jednání. Dítě by si mělo uvědomit, že jeho chování nebylo zlé, ale zbytečné. [14, 15, 16, 17]

Kdy vyhledat odbornou pomoc?

Pokud se vám ani přes zmíněná doporučení nedaří zvládat záchvaty vzteku vašeho dítěte, toto období přetrvává déle, než je běžné, nebo se dokonce záchvaty vzteku zhoršují, je namístě vyhledat odborníka. Specializovaný psycholog vám může poskytnou cenné rady, které mohou vyřešit vaši konkrétní situaci. Odbornou pomoc byste měli vyhledat v následujících případech:

• záchvaty vzteku přetrvávají nebo se zhoršují po dosažení věku čtyř let,
• dítě při záchvatech vzteku ubližuje sobě či ostatním nebo ničí majetek,
• dítě zadržuje dech během záchvatů vzteku nebo dokonce omdlí,
• dítě má také noční můry, bolí ho hlava či břicho, odmítá jíst nebo jít spát nebo se od vás nechce hnout. [18, 19]

Zdroje: prorodinu.mestovsetin.cz, nutriklub.cz, medlineplus.gov, raisingchildren.net.au, kidshealth.org, mayoclinic.org, atriushealth.org, childmind.org, empoweringparents.com, littleotterhealth.com, anitacleare.co.uk