Narůstající zadlužení nemocnic v Prostějově, Přerově a ve Šternberku, které převzal od státu počátkem roku s dluhem 123 miliónů korun Olomoucký kraj, se zřejmě v nadcházejících měsících promítne do výplat zdravotníků.
Jako první byli požádáni zaměstnanci, aby se vzdali osobního ohodnocení odpovídajícího polovině dalšího platu, vedení nemocnice v Prostějově.
„Nové mzdové výměry dosud podepsala téměř polovina lidí. Většina pracovníků snahu o snížení nákladů akceptuje, neboť ví, v jakém stavu se nemocnice nachází,“ uvedl ředitel prostějovské nemocnice Josef Valenta.
Do konce roku se tak má uspořit 9,6 miliónu korun. Propad tamní nemocnice jen v prvním pololetí dosáhl 15,2 miliónu korun. Podobně postupuje také nemocnice ve Šternberku, která měla od začátku roku sedmimiliónovou ztrátu.
Nemocnice v Přerově chce kromě nenárokových složek mezd omezit i další náklady, včetně pozastavení vyplácení odměn pracovníkům ředitelství.
Snižování personálu
Postupně má dojít i ke snížení počtu zaměstnanců, ale opatření se dotkne jen asi dvou desítek lidí v důchodovém věku nebo osob s pracovní smlouvou na dobu určitou.
Všechny tyto kroky mají ušetřit dohromady asi 10 miliónů korun. Avšak hledání úspor na úkor osobního ohodnocení se nelíbí zejména lékařům. Podle Miloše Kleinera, předsedy Lékařského odborového klubu v prostějovské nemocnici, nemohou zdravotníci doplácet na to, že systém je špatný.
„Lékař by za čtyři měsíce přišel až o několik desítek tisíc korun,“ uvedl. Nejedná se prý jen o polovinu platu, nýbrž se to projeví například i v odměnách za služby.
Po prvotních protestech proti postupu vedení nemocnic se k apelu zdravotníkům, aby se vzdali osobního ohodnocení, v minulých dnech připojilo rovněž olomoucké hejtmanství.
„Hledáme všechny možné způsoby, jak propad těchto nemocnic zastavit,“ dodal krajský zdravotní rada Josef Gerold.
Bedřich Novotný, Právo, 8.10.2003