Podle nich trpí nadváhou každý pátý občan USA a za posledních deset let se podíl těchto lidí v populaci země zvýšil přibližně o 6 procent. Dramaticky také roste počet cévních onemocnění a výskyt cukrovky. Snížil se sice počet úmrtí na infarkt, ovšam patrně jen díky pokrokům v následné lékařské péči. Vlastní počet infarktů se totiž také zvýšil - proti 1,2 miliónu lékařských zákroků provedených v této souvislosti roku 1979 to v polovině 90. let bylo již téměř pět a půl miliónu zákroků. Tloustnutí Američanů je o to podivnější, že málokterý národ dbá tolik na správnou výživu a zdravý pohyb - alespoň slovně. Redukčními nízkotučnými dietami se trápí velké množství nejen amerických žen, ale i mužů, móda joggingu, aerobiku a outdoor sportů pochází právě z USA. Pojem „zdravá strava“ je nedílnou součástí reklamních sloganů, které skutečně prodávají, a totéž platí i o potřebách pro masově rozšířené sporty. Záhada tlustých Američanů trápí i vědce. Statistiky totiž současně potvrzují, že podíl tuků ve stravě skutečně klesl. Výsledkem takového srovnání pak prakticky nemůže být jiný závěr, než že mezi tuky, nadváhou a civilizačními chorobami není tak bezprostřední závislost, jak se dosud tvrdí. Vědci z Harwardovy univerzity už například provedli průzkum na vzorku 300 000 lidí, podle jehož výsledků dramatické omezení spotřeby tuků vede k prodloužení života nanejvýš v řádu týdnů. Zavedená představa vraždícího tuku však přesto zatím má své zastánce. Podle některých vědců sice Američané omezili konzumaci tuku, zvýšili však spotřebu cukru (například v jistých limonádách) a dalších nezdravých potravin. Podobného dojmu obvykle nakonec nabude i subjektivní pozorovatel: hladovky a jogging obvykle provozují spíše ti Američané, kteří by naopak možná potřebovali trochu přibrat, zatímco většina národa se cpe pizzou a nalévá sladkými nápoji v kvantech hojných bohatýra. Nic to však nemění na rostoucím podezření lékařů, že spojitost mezi konzumací tuků a cévními chorobami možná nebude tak jednoduchá, jak současná zdravotnická osvěta tvrdí. Více než změna skladby potravy podle „zaručených receptů“ patrně prospívá celkové snížení spotřeby, omezení stresu a zvýšení fyzické aktivity.
(lr), Právo, 7.9.2001