Ještě dnes si asi každý vzpomene na černobílou sanitku – pohřební vůz, na které bylo napsáno „Náš exodus, váš exitus“. Vůz podporoval před 5 lety protestní akci „Děkujeme, odcházíme“. Tehdy hrozily téměř 4 tisíce lékařů odchodem ze zdravotnictví, pokud jim nebudou zvýšeny platy. V současnosti hrozí lékaři opět. Prezident České lékařské komory Milan Kubek na konci března uvedl, že českému zdravotnictví chybí zdravotnický personál a některá oddělení se musí uzavírat. Důvody jsou tři: nedostatek peněz, málo zdravotníků a nedodržování zákonů.
Zdravotníci jsou u nás podle prezidenta ČLK nedobrovolní sponzoři zdravotnictví. „Výdaje do zdravotnictví v České republice patří k nejnižším v Evropě. Je to 7,1 procenta HDP, státy OECD přitom investují průměrně 8,9 procenta a například Německo 11 procent HDP. Zdravotníci proto hlasují nohama. Buď vyjíždějí pracovat na Západ, loni to bylo téměř šest stovek lidí, nebo si najdou uplatnění mimo obor. Personál, který v nemocnici zůstává, tak vytváří spirálu smrti. Je jich stále méně, jsou přepracovanější, takže dochází k chybám v péči a musí porušovat zákony, protože absolvují delší služby, než povoluje zákoník práce,“ upozorňuje Milan Kubek a poukazuje na fakt, že lékaři odcházející do zahraničí jsou mnohdy nahrazováni cizinci. „Ne že by žádný cizinec neuměl medicínu, ale vždy je tu určitá pochybnost o jejich kvalitách,“ uvedl.
Jak se stanou erudovanými lékaři?
V rámci Evropské unie je vzdělávání lékařů standardizováno. Všechny lékařské fakulty musí splňovat minimální požadavky na rozsah a kvalitu studia. Díky tomu mohou absolventi medicíny z jakékoli členské země EU automaticky pracovat ve všech ostatních členských státech. Stačí, pokud umí jazyk. U cizinců ze států mimo EU tato základní podmínka splněná není. Proto musí nejprve složit aprobační zkoušku, která je svojí náročností na úrovni státních závěrečných zkoušek na našich lékařských fakultách. Složením zkoušky prokáží, že jsou opravdu erudovanými lékaři.
Přijmou kohokoli
Každoročně u nás absolvuje lékařskou fakultu asi tisíc studentů. Z nich podle prezidenta ČLK odjede pracovat za hranice 200, mladých lékařů s praxí emigruje za prací každý rok stejný počet. Za posledních 5 let se počet našich lékařů jenom v Německu zdvojnásobil. Řada regionálních nemocnic je podle Milana Kubka personálně zdevastovaná. „Jejich ředitelé shánějí prostřednictvím inzerátů více než 800 lékařů, a pokud by skončilo plošné porušování zákoníku práce, které ohrožuje bezpečnost pacientů, musely by nemocnice přijmout další 2,5 až 3 tisíce lékařů. Ti ale nejsou. Proto nemocnice přijmou prakticky kohokoli. Lékařcizinec přicházející třeba z Ukrajiny, Ruska, Uzbekistánu, Běloruska nebo Kazachstánu začne pracovat a připravovat se na složení aprobační zkoušky. Pokud neuspěje, pak práci přeruší a přihlásí se znovu. Někteří cizinci prý ke zkouškám ani nechodí,“ tvrdí Milan Kubek. „Nemocnice situaci řeší náborem lékařů ze zemí mimo Evropskou unii. Někteří dokonce pracují bez nutné aprobační zkoušky, kterou prokazují svou erudovanost. V našich očích nejde o lékaře, když nemají složené potřebné zkoušky, ale o mediky, kteří nemohou jako lékaři pracovat. Vzniká tak riziko ohrožení pacientů,“ uvádí MUDr. Kubek. Pokud k tomuto stavu opravdu dochází, žádná nemocnice to nepřizná.
Padouch a hrdina
Prezident Kubek nechce o protestních akcích ještě hovořit, ale v médiích už bylo zveřejněno, že ČLK si nyní najala stejnou agenturu, která jí realizovala akci „Děkujeme, odcházíme“. Tehdy se také vyskytly názory, že lékaři berou pacienty jako rukojmí. „Nepochybuji o tom, že i tentokrát se lékaři stanou terčem nevybíravé dehonestační kampaně. Zatím slýchám například to, že pokud lékaři vystudovali za ‚dělnické‘ peníze, měli by mít povinnost pracovat v ČR a v případě odchodu za prací do ciziny by měli platit milionové výkupné. Je zvláštní, že pokud chce svého občanského práva volného pohybu na trhu práce v rámci Evropské unie využít lékař, označuje ho část populace za padoucha. Přičemž stejní lidé považují za hrdiny třeba hokejisty nebo fotbalisty, kteří kvůli penězům odešli hrát do ciziny,“ uzavírá Milan Kubek.
Musí tady pracovat? Ale kdepak…
Co vlastně nutí lékaře-cizince k tomu, aby u nás žili a pracovali? Pokud by cítili xenofobii, nebo jim pacienti nedůvěřovali, určitě by se v Česku nezdrželi dlouho. Ani peníze v jejich postojích nehrají hlavní roli.
MUDr. Tomáš Andrašina (původem ze Slovenska), 33 let, FN Brno Tomáš Andrašina je lékařem na Radiologické klinice FN Brno. Přiznává, že zpočátku musel stále odpovídat na nepříjemnou otázku, proč v ČR studuje tolik lidí ze Slovenska. Ze strany pacientů ale nedůvěru necítí ani ji nezkoumá. Zaměstnávaní mimounijních lékařů vidí jako otázku možností společnosti. „U absolventů lékařských fakult ve Švýcarsku a USA problém nevidím. Úroveň lékařských fakult a standardy zdravotnictví jsou ale ve světě velmi rozdílné. Kvalitní práce pro českou společnost je potom možná až po adaptaci na prostředí a kvalitu zdravotní péče,“ míní MUDr. Andrašina.
MUDr. Togtohjargal Ariunjargal (původem z Mongolska), 28 let, FN Ostrava Togtohjargal Ariunjargal, který pracuje jako lékař na Neurologické klinice FN Ostrava, se rozhodl studovat medicínu u nás díky kvalitě vzdělávání, která je podle jeho slov na vysoké evropské úrovni. Žije zde s manželkou a dcerou již 8 let. „Po příjezdu do střední Evropy mi dělal největší problém jazyk. Vztahy mezi slovy a správné vytvoření slovosledu v češtině se hodně liší od mongolského jazyka,“ říká Togtohjargal Ariunjargal, který bez problémů přijal, že se mu pro zjednodušení říká doktor Ari. Říká, že ze strany pacientů příliš nedůvěru necítí. „Jsem s prací v České republice spokojený.“
MUDr. Talal Saloum (původem ze Sýrie), 53 let Talal Saloum začal v Československu studovat medicínu, protože jeho otec zde pracoval jako diplomat na syrské ambasádě. Promoval v roce 1988. Poté odjel na čas do Sýrie a vrátil se v roce 1990. Nastoupil do Nemocnice Jihlava na gynekologicko-porodnickém oddělení. Tam také absolvoval dvě atestace. „V Jihlavě jsem se seznámil se svou ženou, vzali jsme se v roce 1993, doposud jsme spolu a máme tři kluky,“ říká MUDr. Saloum. Pracoval pak i jinde, například ve Spojených arabských emirátech nebo Ománu. „Důvodem, proč pracuji v České republice, je rodina. Finanční hodnocení lékaře v Česku je podstatně nižší než jinde, kde jsem pracoval,“ přiznává Talal Saloum. Nesetkal se u nás s žádnými projevy xenofobie ani s nedůvěrou ze strany pacientek. Když potřeboval vydělat víc peněz, odjel do některé z arabských zemí. „Mnohdy je tam práce lékaře ohodnocená i lépe než na západ od Česka. Proto si dovolím říci, že nával arabských lékařů, kteří by chtěli pracovat v České republice, nehrozí,“ upozorňuje MUDr. Saloum.
Doc. MUDr. Ishraq Dhaifalah, PhD.(původem z Jemenu), 51 let Ishraq Dhaifalah se narodila v Jemenu. Medicínu studovala v rodné zemi a v Belgii. Pár let po promoci odjela do České republiky, kde byl její otec velvyslancem. Našla zaměstnání ve FN Olomouc (FNOL). Musela ale napřed podrobně prokázat průběh svého studia. Ve FNOL získala Ishraq Dhaifalah v roce 1996 také atestaci z porodnictví v angličtině. „V roce 1997 jsem začala pracovat v Ústavu lékařské genetiky FNOL, o pár let později jsem absolvovala atestaci z lékařské genetiky,“ říká doc. Dhaifalah. V roce 2004 se podílela na zavedení nové metody velmi přesného prenatálního screeningu nejčastějších typů chromozomálních změn a anomálií. „V roce 2014 jsem z FNOL odešla, protože jsem cítila nedůvěru ke své práci,“ připomíná doc. Dhaifalah nelehké a smutné ukončení dvacetileté činnosti pro olomouckou nemocnici. „Zažila jsem jediný případ, kdy mi někdo připomněl, že pocházím z arabského světa, ale byl to jen úmysl mě nějak ranit, xenofobii v tom nespatřuji.“ (maj)