K těmto slovům není potřeba nic dodávat, pouze snad, kde se dají podepsat. Ano, tento úmysl nelze než podpořit. Nicméně vnímáme jako užitečné si kolem širokého obzoru, kterým je zavádění nových technologií, ujasnit pár pojmů.
1) Myšlenka, že moderní technologie zvyšují komfort pacienta – a tedy by mohly být předmětem připlácení – z podstaty věci není správná. Tzv. komfort pacienta není věcí pacientova „pohodlí“ v obecném slova smyslu, ale součástí samotného léčebného procesu, kterým bylo, je a bude pacientův problém vyřešit a současně mu ulevit. Může se stát, že nelze obě najednou.
V dobách, kdy nebyla k dispozici anestezie, se také vědělo, že rozdrcenou paži anebo nohu nutno uříznout, jinak postižený zemře. Odstraněním takto postiženého údu se zvyšuje šance na přežití. Jak takové operace vypadaly si je lépe ani nepředstavovat. Z logiky věci dnes propagovaného pohledu by zavedení anestezie mohlo být chápáno, jako rozvoj „pohodlí“. Absurdní? Asi ano.
V jiné situaci, v terminálním stadiu nádorového onemocnění medicínský zásah nic neřeší. Pouze zmírňuje bolest, tedy zvyšuje komfort pacienta, ale nic neřeší. Stejně tak se stará o pohodlí příjmu potravy, vyměšování a vůbec sociálního kontaktu. Život spěje ke konci. Nikdo nebude zpochybňovat, že v takové situaci patří pacientovi veškerý „komfort“, který mu dnešní medicína je schopna zabezpečit.
Moderní technologie, ať diagnostické nebo léčebné přináší především pokrok medicíny a nikoli „pohodlí“ jako takové. Posláním medicíny je nadále obé – vyřešit i ulevit.
2) Statistiky OECD, které jsme mohli na Žofínském fóru vidět (a které jsou volně dostupné v podobě publikace OECD Health at a Glance) však ukazují, že v České republice netrpíme nějakou „lavinou“ moderních medicínských technologií, které jsou nositeli nového „pohodlí“. Uvedli se příklady počtů CT a MRI vyšetření v přepočtu na obyvatele a tam nějak nevyčníváme, dokonce nedosahujeme ani průměru OECD.
Přičemž stojí za to zdůraznit, že samotné „být nad či pod průměrem“ OECD nepředstavuje žádnou smysluplnou informaci. Srovnávání s ostatními zeměmi v tom, „kolik je dobře“, je liché, protože v každé zemi se vyvíjí zdravotnictví svébytně. „Potíž je v tom, že se zde vkrádá iluze, že omezení či zpřísnění vstupu nových technologií se má odehrávat na špici medicíny. A to je, dle mého soudu, morální hazard,“ upřesňuje MUDr. Miroslav Palát, president asociace CzechMed.
3) V reálném světě však sehrávají zdravotnické prostředky svůj boj o místo na slunci v daleko prozaičtějších souvislostech. Kupříkladu v kontextu kategorizace se diskutuje, zda v technologii vlhkého hojení ran – což je technologie ověřená a v přepočtu na vyřešení pacientova problému levnější (!) metoda – budeme diskutovat o tom, jestli má být v tomto větším nebo menším rozměru úhrada na tolik nebo tolik korun.
Případně, zda se dostupnost k vlhkému hojení ran stíží administrativní povinností, což představuje schválení revizním lékařem. Tyto a podobné diskuse představují spíše mravenčí práci v zákopech – na všech stranách a vítězstvím je kompromis. Z této optiky se však jeví obavy z „bezbřehé“ dostupnosti zdravotnických prostředků a technologií jako přinejmenším nepřesné.
Pravá příčina růstu nákladů ve zdravotnictví – nejenom v ČR ale všude v OECD – je v tom, že čím dál tím více lékařů poskytuje stále více péče na stále menším počtu lůžek a při stále menším počtu ambulantních návštěv za stále více peněz. Ve srovnání s tempem růstu personálních nákladů je téměř jakákoli diskuse o tom, zda právě na zdravotnických prostředcích a technologiích se dá významně ušetřit, jako bouře ve sklenici vody.
Pravá příčina růstu nákladů ve zdravotnictví není v technologiích. Prostředků na ně se v ČR vynakládá mezi 7 - 8% výdajů ze zdravotnických rozpočtů. Tato proporce dlouhodobě pomalu klesá, protože náklady na ně rostou pomalejším tempem než celkové náklady ve zdravotnictví a zcela určitě pomaleji než náklady personální.
Při všem, co bylo zmíněno, aby zavádění nových technologií bylo kultivované, je velmi pozitivní a jako představitelé průmyslu si ceníme, můžeme-li se na něm alespoň trochu podílet.