KAMPALA -
„Velké mezinárodní tabákové společnosti se zaměřily na země jako Uganda, protože v rozvinutých zemích počet kuřáků poklesl,“ říká londýnský mluvčí protikuřácké skupiny ASH Ian Willmore.
„Rozvojovým zemím hrozí další zdravotní katastrofa jako AIDS a zákaz, jaký přijala Uganda, je nejlepší cesta, jak škody minimalizovat.“
V části světa, kde žije většina lidí za necelý dolar denně a cigarety jsou považovány za drahý luxus, si však mnozí obyvatelé myslí, že existují větší nebezpečí pro zdraví a zákaz bude nemožné prosadit.
Zákon, který v Ugandě vstoupil v platnost v březnu, zakazuje kouření ve všech kancelářích, dílnách, školách, věznicích, kinosálech, na sportovních stadionech, v obchodech a tržištích.
Neposlušní kuřáci mohou dostat pokutu od deseti do 50 dolarů, majitel zařízení až 150 dolarů.
Kouření je povoleno pouze v barech, restauracích a nočních klubech, pokud majitel podnik vybaví oddělenými prostorami pro kuřáky a nekuřáky a vybaví je oddělenými ventilačními systémy. Problémem je však pravidla prosadit.
„Kdyby to byla uniforma, pak by to snad mohlo fungovat,“ domnívá se barman z hotelu Sheraton v ugandském hlavním městě. Zákazníci se na něho vždycky obracejí s dotazem po místech ve městě, kde se nad zákazem přivírají oči. „Předpokládá se, že tady se kouřit nebude, ale my nejsme tak přísní,“ dodává.
Úřady se při prosazování zákazu nenechají obměkčit - vždyť opatření bylo přijato po mnoha stížnostech nekuřáků ohledně nebezpečí pasivního kouření, upozornil ministr pro životní prostředí Kahinda Otafiire.
„Kouřících Uganďanů není mnoho, tak jsme (nekuřáky) vyslyšeli a odpověděli jsme a tohle je rozhodnutí lidu,“ prohlásil.
V březnu se Irsko stalo první zemí na světě, která zakázala kouření v restauracích a barech. Podobné zákazy se uplatňují i v některých amerických městech a státech včetně New Yorku a Kalifornie.
V červenci loňského roku Tanzanie vydala zákaz kouření na většině veřejných míst. Zákaz v této východoafrické zemi je však spíše bagatelizován vzhledem k tomu, že panují nejasnosti kolem toho, kdo je zodpovědný za jeho prosazování.
ČTK