Potvrdil také, že za Maráčkova vedení se hospodaření nemocnice výrazně zlepšilo. Manažerovi hrozí až osm let vězení, dle obžaloby způsobil škodu za téměř sedm milionů korun. Maráček vinu odmítá.
Maráček je obžalován z porušování závazných pravidel hospodářského styku, pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě a z porušování povinnosti při správě cizího majetku.
Obžaloba ředitele viní z toho, že uzavíral pro nemocnici nevýhodné smlouvy na pronájem osobních vozů. U zakázek za desítky milionů korun nemocnice nevyhlásila otevřené výběrové řízení, ale využila jednacího řízení bez uveřejnění. Externím firmám zadala audity, čímž prý nemocnici vznikla škoda za 6,8 milionu korun.
Dle Kabátka veškeré kroky schvalovalo ministerstvo. „K některým věcem jsme vedly debaty. Pokud byly nějaké výhrady, vedení nemocnice je zdůvodnilo, případně sjednalo nápravu,“ uvedl.
Obžaloba uvádí, že nemocnice při pronájmu automobilů zakázky rozdělila, aby nepodléhaly zákonu o zadávání veřejných zakázek. Pole Maráčka ale nabíhaly smlouvy postupně. V okamžiku, kdy právnička nemocnice upozornila na možné překročení limitu, se prý od praxe upustilo. Právnička Sabina Procházková varovala vedení nemocnice také před možnými riziky zvoleného výběru dodavatelů při modernizaci některých pracovišť. „Přistoupilo se k němu z technických důvodů. Kontaktovali jsme i ministerstvo zdravotnictví, které vše schválilo,“ uvedla Procházková.
To potvrdil i zástupce ministerstva Zdeněk Kabátek. „K zadávání zakázek se vyjadřoval odbor investic. Zvolený způsob není nestandardní, umožňuje ho zákon,“ uvedl.
Obžaloba také Maráčkovi vyčítá, že pod hlavičkou modernizace se pořizovaly zcela nové technologie. „Mělo se jednat o upgrade, ale když jsme lineární urychlovač začali montovat, zjistili jsme prasklou podkladovou desku. Musela se vyměnit, aby nedošlo k poškození zdraví pacientů. Pak už bylo levnější nainstalovat nový přístroj,“ uvedl jednatel jedné z dodavatelských firem Pavel Tobiáš.
Svědci se vyjadřovali i k otázce externích auditů. Obžaloba tvrdí, že ředitel měl využít interních pracovníků. Podle vedení nemocnice se ale díky auditům ročně ušetřilo 19 až 46 milionů korun. „Externí subjekt se navíc na nemocnici může podívat zvenku bez vnitřních vazeb uvnitř nemocnice,“ doplnil Kabátek.
Maráček odmítá tvrzení, že by nemocnici vědomě poškodil nebo chtěl obohatit někoho jiného. Poukazuje naopak na to, že za jeho vedení se hospodaření nemocnice výrazně zlepšilo. I podle mluvčího ministerstva zdravotnictví je olomoucká fakultní nemocnice jednou z nejlépe hospodařících nemocnic v Česku.