Základní principy paliativní medicíny

1. 6. 1999 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce


Problematika paliativní medicíny každodenně provází lékaře i sestry při jejich práci. Většina nemocí má chronický charakter a z nich opět významná část zkrátí pacientův život a vede dříve či později nevyhnutelně k smrti.

Paliativní medicína jako disciplína

U nevyléčitelně nemocných je prvním úkolem ošetřovatelského týmu odstranit nebo alespoň zmírnit obtíže nemocného, pečovat o co nejlepší kvalitu jeho života s vědomím, že ho často významně prodloužit nemůžeme. Paliativní medicína bývá popisována jako nová specializace. Jde však o nejstarší lékařskou a ošetřovatelkou disciplínu.

V současné době je výuka lékařů a sester často zaměřena na technologicky pojatou medicínu, využívající komplikované přístrojové vybavení a sofistikované vyšetřovací a léčebné postupy. Tyto profese jsou převážně orientovány na jednoznačný cíl - uzdravení nemocného. Každá jiná možnost je považována za neúspěch a případné selhání jednotlivce i týmu. Péče o chronicky nemocné a o nemocné v terminální fázi života nebývá v popředí zájmu zvláště mladších zdravotníků. Pokroky ve farmakoterapii, chirurgii a radioterapii v posledních dvaceti letech přitom naše možnosti v paliativní medicíně výrazně zlepšily.

Pět zásad rozvoje oboru

Významným mezníkem v moderní paliativní medicíně bylo v 70. letech ve Velké Británii ustanovení pěti zásad rozvoje oboru:

Založení oddělení hospicové (paliativní) medicíny, čili pracovišť, která provádějí komplexní multidisciplinární péči, včetně vysoce odborné lékařské péče.

Rozvoj multidisciplinární domácí paliativní péče, včetně vyškolení lékařů a sester v tomto oboru, kteří pracují jako součást multidisciplinárního paliativního týmu.

Založení hospicových paliativních oddělení v nemocnicích, která zavádějí multidisciplinární paliativní péči zpět do nemocničních provozů.

Rozvinutí konzultačních služeb do oblasti paliativní medicíny ve všeobecných nemocnicích.

Výuka a vyškolení všech lékařů, sester a dalších zdravotnických pracovníků v základech multidisciplinární paliativní péče.

St. Christophers Hospice

Velmi důležitým mezníkem bylo v roce 1967 otevření St. Christopher’s Hospice v Londýně Cicely Soundersovou. Šlo o první, všem dostupný hospic, provádějící komplexní multidisciplinární paliativní péči. Péče o psychické, sociální a duchovní problémy nemocných je zde prováděna současně s vynikající lékařskou léčbou, s výzkumem a výukou v oblasti paliativní medicíny. Úspěchy St. Christopher’s Hospice ukázaly cestu k zakládání dalších podobných zařízení všude ve světě. Začala výuka studentek zdravotnických škol a mediků, rozvinula se postgraduální výuka v paliativní medicíně a péči. V Anglii byla zavedena i specializační atestace v paliativní medicíně, jako první profesor paliativní medicíny byl jmenován dr. G. Hanks z Bristol Oncology Centre, který je editorem velké monografie Oxford Textbook of Palliative Medicine a šéfredaktorem časopisu European Journal of Palliative Care.

Paliativní medicínou se zabývá celá řada, dalších periodik s celosvětovým dosahem, jako například Palliative Medicine, Journal of Pain and Symptom Management, International Journal of Palliative Nursing, Hospice Bulletin a další. Jsou ustanoveny národní společnosti paliativní medicíny, v Evropě je sdružuje European Association of Palliative Care. Jsou pořádány národní, evropské a světové kongresy věnované paliativní medicíně.

Rozvoj paliativní medicíny v ČR

V naší republice se zájem o paliativní medicínu rozvinul až po roce 1989. Dříve existující léčebny pro dlouhodobě nemocné multidisciplinární služby neposkytovaly a ošetřovatelská péče zde často nebyla na dobré úrovni. Po roce 1989 se řada našich lékařů i sester dostala na zahraniční pracoviště, zabývající se paliativní medicínou, kde získali mnoho praktických i teoretických poznatků. Byl otevřen první Hospic Anežky České v Červeném Kostelci v roce 1995, v současné době je v provozu již pět hospiců. První oddělení paliativní medicíny bylo otevřeno v roce 1992 v nemocnici v Babicích nad Svitavou. Byla založena Sekce paliativní medicíny Společnosti pro výzkum a léčbu bolesti ČLS JEP, bylo ustanoveno Sdružení poskytovatelů hospicové péče. Každoročně probíhá postgraduální kurz paliativní medicíny společně pro lékaře a sestry v IDV PZ v Brně. Každý rok je pořádán Brněnský den paliativní medicíny. Paliativní medicína se začala přednášet na lékařských fakultách, většinou v rámci oboru klinické onkologie.

Začal vycházet časopis Bolest, řada článků s tematikou paliativní medicíny je uveřejňována v časopisu Klinická onkologie, Onkologická péče i našich dalších lékařských a sesterských časopisech. Vyšly první dvě české monografie s touto tematikou (J. Jakoubková et al.: Trendy v soudobé onkologii - paliativní medicína, Galen, Praha, 1998, 124 s., J. Vorlíček, Z. Adam a kol.: Paliativní medicína, Grada Avicenum, Praha, 1998, 480 s.).

Definice paliativní medicíny

Zcela uspokojující definice paliativní medicíny či paliativní péče zřejmě neexistuje. V USA se termín „hospice“ často používá pro paliativní péči, ale mnoho lidí si pod ním představuje budovu nebo instituci, kde je nemocný umístěn. SZO definuje paliativní medicínu takto: „Paliativní medicína je celková léčba a péče o nemocné, jejichž nemoc ne-reaguje na kurativní léčbu. Nejdůležitější je léčba bolesti a dalších symptomů, stejně jako řešení psychologických, sociálních a du-chovních problémů nemocných. Cílem paliativní medicíny je dosažení co nejlepší kvality života nemocných a jejich rodin.“

Budoucnost paliativní medicíny většina odborníků vidí v co nejlepší výuce dovedností a znalostí v tomto oboru pro všechny lékaře, sestry a ostatní zdravotnické pracovníky. To by pak zajistilo dokonalou paliativní péči pro všechny pacienty na kterémkoliv nemocničním lůžku či v domácí péči za pomocí spolupracujícího multidisciplinárního týmu.

Pro podporu paliativní medicíny však je zapotřebí nejen profesionálně vzdělaný zdravotnický personál, ale i pochopení a podpora ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven a vlastně celé naší veřejnosti.

n

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?