PRAHA - Hrubé obrysy zákona by vláda mohla posoudit letos.
Česko dosud nemá zákon o nakládání s kmenovými buňkami, a tak se vědci a lékaři řídí Úmluvou o lidských právech a biomedicíně s Dodatkovým protokolem o zákazu klonování lidských bytostí. Embrya se mohou tvořit jen pro umělé oplodnění ve zkumavce.
S využívání kmenových buněk výhradně k terapeutickým účelům souhlasí místopředsedkyně senátního zdravotnického výboru Alena Palečková (ODS). Rozhodně by však na ně měla dohlížet nějaká instituce, uvedla.
Člen stejného výboru Jan Hadrava (US-DEU) i místopředseda sněmovního zdravotního výboru Jiří Maštálka (KSČM) se shodují, že pokroku ve vědě a výzkumu nelze bránit. Pokud by Česko v této oblasti „zaspalo“, muselo by potřebné technologie dovážet a právě při tom hrozí podle Maštálky jejich zneužití.
Další místopředseda téhož výboru Josef Janeček (KDU-ČSL) zdůraznil, že nejdříve bude třeba vyjasnit, kdo by se na výzkumu podílel a kdo by jej kontroloval.
„Osobně se mi moc nelíbí, že by se s kmenovými buňkami mělo nějak nakládat, ale pokud by to mělo zachránit lidský život, tak by tato oblast měla být nějakým zákonem upravena,“ poznamenal předseda poslanců ČSSD Petr Ibl.
Martin Horálek z České biskupské konference řekl, že katolická církev se léčbě kmenovými buňkami nebrání, vadí jí pouze, když je při tom ničen život v nejranější fázi.
„Stanovisko se odvíjí od pozice, že katolická církev chrání život od početí,“ zdůraznil Horálek. Církev se ale podle něj nebrání léčbě kmenovými buňkami získanými z přirozených potratů, z pupeční šňůry nebo z tkání, jako je kostní dřeň či kůže.
Lékařská veřejnost vypracování nového zákona vítá. Podle mluvčího České lékařské komory Pavla Kubíčka může mít z léčení užitek více pacientů.Kmenové buňky se již s úspěchem užívají při léčení leukemie a osvědčily se i při léčení Parkinsonovy nemoci.
Na straně připravovaného zákona stojí také ředitelka Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad Eva Syková. Připomněla, že speciální zákon pro tuto oblast mají už Británie, Švédsko a Německo.
V současnosti se léčba kmenovými buňkami ověřuje ve Fakultní nemocnici Motol u deseti pacientů s poraněním míchy a ve Všeobecné fakultní nemocnici u 20 nemocných po infarktu myokardu. Výsledky se zdají být slibné, podle Sykové však je na hodnocení brzy.
„Zatím jsme zjistili, že léčba v žádném případě není pro pacienty nebezpečná. Nepoškozuje je, což je důležité zjištění pro další výzkum,“ řekla.
ČTK