Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2008 se zvýšila oproti stejnému období předchozího roku z 21 119 Kč na 22 942 Kč, tj. o 1823 Kč.
Podpora v nezaměstnanosti
Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.
Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání: * do 50 let věku 5 měsíců, * od 50 do 55 let věku 8 měsíců, * nad 55 let věku 11 měsíců. Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.
Podpora při rekvalifikaci
Nárok na podporu při rekvalifikaci má každý uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce a ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu. Podpora při rekvalifikaci se poskytuje po celou dobu rekvalifikace, s výjimkami dob uvedených v zákoně o zaměstnanosti. Procentní sazba podpory při rekvalifikaci je jednotná pro všechny věkové kategorie uchazečů o zaměstnání a činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti, která může být poskytována úřadem práce uchazeči o zaměstnání, činí 0,58násobek průměrné mzdy, tj. částku 13 306 Kč, a od 1. ledna 2009 se tak zvýšila z částky 12 249 Kč o 1057 Kč.
Maximální výše podpory při rekvalifikaci
Maximální výše podpory při rekvalifikaci, která může být poskytována úřadem práce uchazeči o zaměstnání, činí 0,65násobek průměrné mzdy, tj. částku 14 912 Kč, a od 1. ledna 2009 se tak zvýšila z částky 13 727 Kč o 1185 Kč.
Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti
Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu (tj. 1,4 a 7 měsíců) ve výši 0,11násobku průměrné mzdy, jestliže:
* splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání, * bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo * nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ.
Podpora v nezaměstnanosti ve výše uvedených případech za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku průměrné mzdy představuje částku 3441 Kč. Podpora v nezaměstnanosti za další 2 měsíce ve výši 0,12násobku představuje částku 2753 Kč a zvýšila se tak od 1. ledna 2009 z částky 2534 Kč o 219 Kč. Podpora v nezaměstnanosti za zbývající měsíce ve výši 0,11násobku průměrné mzdy představuje částku 2524 Kč a zvýšila se tak od 1. ledna 2009 z částky 2323 Kč o 201 Kč.
Procentní sazba podpory při rekvalifikaci
Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání v případech uvedených v předchozím odstavci stanoví ve výši 0,14násobku průměrné mzdy. Podpora při rekvalifikaci ve výši 0,14násobku průměrné mzdy představuje částku 3212 Kč a zvýšila se tak od 1. ledna 2009 z částky 2956 Kč o 256 Kč.
Uchazeči o zaměstnání si budou moci přivydělat stejně jako v roce 2008
Od 1. ledna 2009 si uchazeči o zaměstnání mohou měsíčně přivydělat stejně jako v roce 2008 polovinu minimální mzdy, tj. 4000 Kč hrubého. Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ani pobírání podpory v nezaměstnanosti nebrání: * výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo * výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
Podmínkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, že výkon výše uvedených činností není překážkou pro poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání.
Příspěvek na zapracování
Od 1. ledna 2009, stejně jako v roce 2008, může úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek na zapracování, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči (§ 33 zákona o zaměstnanosti)) až ve výši 12 000 Kč. Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců. Měsíční příspěvek na jednu fyzickou osobu, která se zapracovává, může činit maximálně polovinu minimální mzdy, tj. částku 4000 Kč.
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
Od 1. ledna 2009, stejně jako v roce 2008, může úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program ve výši 24 000 Kč na jednoho zaměstnance. Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy, tj. částku 4000 Kč.
Výše náhrady škody způsobené provozovateli činnosti dítětem nesmí přesáhnout v jednotlivém případě 0,70násobek průměrné mzdy, tj. částku 16 059 Kč. Výše náhrady škody se tak od 1. ledna 2009 zvýšila z dosavadních 14 783 Kč na 16 059 Kč, tj. o 1276 Kč.
Příspěvek na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání
Od 1. ledna 2009 bude moci úřad práce poskytnout zaměstnavateli v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese příspěvek ve výši maximálně 91 768 Kč oproti dosavadním 84 476 Kč (tj. o 7292 Kč více) a 137 652 Kč oproti dosavadním 126 714 Kč (tj. o 10 938 Kč více). Ve stejné výši může úřad práce poskytnout příspěvek uchazeči o zaměstnání, který zřídil společensky účelné pracovní místo po dohodě s úřadem práce za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Při zřízení více než 10 společensky účelných pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na jedno společensky účelné pracovní místo činit v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese maximálně 137 652 Kč oproti dosavadním 126 714 Kč (tj. o 10 938 Kč více) a 183 536 Kč oproti dosavadním 168 952 Kč (tj. o 14 584 Kč více).
Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa
Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa může být poskytován až do výše vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 6 měsíců. Přijme-li zaměstnavatel od 1. ledna 2009 na vyhrazené pracovní místo uchazeče o zaměstnání se zdravotním postižením nebo staršího 50 let věku, může mu být příspěvek poskytován až po dobu 12 měsíců.
I nadále budou moci zaměstnavatelé vytvářet za přispění úřadu práce veřejně prospěšné práce. Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle po 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek.
Příspěvek lze poskytnout až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance.
Podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením a pro osobu s těžším zdravotním postižením: Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může být v roce 2009 poskytován zaměstnavateli úřadem práce ve výši maximálně 183 536 Kč oproti dosavadním 168 952 Kč (tj. o 14 584 Kč více). Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu s těžším zdravotním postižením může být v roce 2009 poskytován úřadem práce ve výši maximálně 275 304 Kč oproti dosavadním 253 428 Kč (tj. o 21 876 Kč více).
Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může v roce 2009 příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně 229 420 Kč oproti dosavadním 211 190 Kč (tj. o 18 230 Kč více) a pro osobu s těžším zdravotním postižením 321 188 Kč oproti dosavadním 295 666 Kč (tj. o 25 522 Kč více). Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku ve stejné výši na vytvoření chráněného pracovního místa i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.
Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo obsazené osobou se zdravotním postižením: V roce 2009 bude moci úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek ve výši maximálně 68 826 Kč oproti dosavadním 63 357 Kč (tj. o 5469 Kč více). Úřad práce může na základě písemné dohody s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, poskytnout příspěvek ve stejné výši na částečnou úhradu provozních nákladů.
Příspěvek na vytvoření pracovního místa v chráněné pracovní dílně pro osobu se zdravotním postižením a pro osobu s těžším zdravotním postižením: Příspěvek na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením může být v roce 2009 poskytován zaměstnavateli úřadem práce ve výši maximálně 183 536 Kč oproti dosavadním 168 952 Kč (tj. o 14 584 Kč více). Příspěvek na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu s těžším zdravotním postižením může být v roce 2009 poskytován zaměstnavateli úřadem práce ve výši maximálně 275 304 Kč oproti dosavadním 253 428 Kč (tj. o 21 876 Kč více).
Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit v roce 2009 maximálně 229 420 Kč oproti dosavadním 211 190 Kč (tj. o 18 230 Kč více) a pro osobu s těžším zdravotním postižením 321 188 Kč oproti dosavadním 295 666 Kč (tj. o 25 522 Kč více).
Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny: V roce 2009 bude moci úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek ve výši maximálně 91 768 Kč oproti dosavadním 84 476 Kč (tj. o 7292 Kč více) na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením a maximálně 137 652 Kč oproti dosavadním 126 714 Kč (tj. o 10 938 Kč více) na jednoho zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením.
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením: Hlavním smyslem poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, je jejich skutečné trvalé uplatnění na trhu práce. Proto se nově od 1. ledna 2009 stanoví, aby příspěvek byl vázán pouze na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru, nikoli na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Příspěvek na podporu zaměstnávání může být poskytován jen za každou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením v pracovním poměru zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Pro zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí.
Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8000 Kč za osobu se zdravotním postižením. Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí.
Příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni příslušného čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně.
Rovněž nově se stanoví, že požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, poskytne se tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal; v případě, že požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první.
Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek žádají, příspěvek na tohoto zaměstnance nelze poskytnout žádnému z nich. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží mu příspěvek měsíčně nejvýše 8000 Kč. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají.
Dále se stanoví, že příspěvek nelze poskytovat na zaměstnance se zdravotním postižením:
a) za čtvrtletí, ve kterém je na tohoto zaměstnance úřadem práce poskytován jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (§ 117),
b) za čtvrtletí, v němž byl zaměstnanec, který je osobou se zdravotním postižením, poživatelem starobního důchodu. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. Úřad práce vydá rozhodnutí o poskytnutí, neposkytnutí nebo neposkytnutí části příspěvku v případech stanovených zákonem o zaměstnanosti.
Příspěvek je splatný nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen prostřednictvím úřadu práce ve stanovené lhůtě odvést do státního rozpočtu, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši; nesplnění této povinnosti je porušením rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Výše odvodu do státního rozpočtu za každou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat v roce 2008! Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. Jedním ze způsobů, kterým může zaměstnavatel tuto povinnost splnit, je stanovený odvod do státního rozpočtu.
Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou. Tomuto úřadu práce je také zaměstnavatel povinen plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, do 15. února následujícího roku písemně ohlásit. Tento odvod bude v roce 2009 představovat částku 57 355 Kč, tj. o 4557 Kč vyšší proti roku 2008, kdy tento odvod představoval částku 52 798 Kč.
Právní předpisy
* Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 382/2008 Sb., a zákona č. 479/2008 Sb. * Sdělení MPSV č. 330/2007 Sb., ze dne 7. prosince 2007 o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2007 pro účely zákona o zaměstnanosti * Sdělení MPSV č. 435/2008 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2008 pro účely zákona o zaměstnanosti
Mgr. Olga Bičáková, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., Praha