Statistiky o četnosti poranění jehlou nebo jiným ostrým předmětem se liší jak mezi jednotlivými nemocnicemi, tak různými odděleními stejné nemocnice. Všechny ale ukazují, že poranění jehlou jsou každodenní součástí práce zdravotníků. Odhaduje se, že každým rokem se ve zdravotnických zařízeních v celé Evropské unii (EU) vyskytne více než milion takovýchto poranění. Je však alarmující, že nahlášených je jen přibližně 50 % z nich. Nedostatečné hlášení poranění je jednou z hlavních příčin, proč tyto pracovní úrazy nejsou vnímány jako priorita. Jejich rozsah je navíc podceňován. V některých zemích EU (včetně České republiky) nejsou k dispozici žádné údaje na národní úrovni. Sběr dat se provádí sporadicky a převážně pouze na úrovni nemocnice. Přitom v důsledku poranění jehlou nebo jiným ostrým předmětem vzniká zdravotníkům nebezpečí závažné infekce jedním z více než 30 potenciálně nebezpečných patogenů, včetně HIV či hepatitidy B a C.
Zbytečné náklady
Jako dobrý příklad mohou posloužit Francie, Švýcarsko a Německo. Jejich výzkumné projekty nám dávají jasnější informace o rozsahu popisovaného problému. Francouzský průzkum provedený expertní skupinou pro prevenci pracovních infekcí zdravotnických pracovníků zjistil za rok 2010 celkem 29 132 případů expozice krvi a tělesným tekutinám. 8 z 10 nehod bylo výsledkem perkutánních zranění, především jehlou. Průzkum také zhodnotil, že 43,3 % případů by bylo možné se vyhnout dodržením standardních preventivních opatření.
Ve Švýcarsku a v Německu soustředili vědci svou pozornost na náklady spojené s poraněním jehlou a jinými ostrými předměty. Švýcarská expertka na pracovní zdraví a bezpečnost Esther GrafováDeuelová odhaduje, že průměrné náklady na poranění jehlou se pohybují od 9869 Kč (355 eur) u neinfikovaného zdroje do 96 300 Kč (3 464 eur) u zdrojů infikovaných HIV.
Podle jiného výzkumu provedeného profesorem Andreasem Wittmannem z Wuppertalské univerzity je náklad na jedno poranění jehlou 13 539 Kč (487 eur). Z toho přibližně 4170 Kč (150 eur) není pokryto povinným úrazovým pojištěním a musí být hrazeno zaměstnavatelem. Na základě odhadovaných 500 tisíc poranění jehlou, k nimž každým rokem v Německu dojde, prof. Wittmann spočítal, že tato poranění stojí německý stát přibližně 1,3 miliardy Kč (47 milionů eur) ročně.
Opatření na úrovni EU
Tyto studie (stejně jako četné jiné) proto došly k závěru, že celkově lze nejlépe dosáhnout krátkodobých a dlouhodobých přínosů včetně ekonomických úspor, pokud se bude investovat do bezpečnějších pracovních postupů a bezpečnostních zdravotnických prostředků, které poranění jehlou zabraňují. Na základě těchto výzkumů a doporučení odborníků se proto EU rozhodla jednat a v roce 2010 přijala Směrnici 2010/32/EU, o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních. Směrnice stanovuje povinnost „odstranit nadbytečné používání ostrých předmětů prostřednictvím zavádění změn v praxi a na základě výsledků posudků rizik poskytnout bezpečnostní zdravotnické prostředky“.
Zpráva Evropského parlamentu vysvětluje, proč byla evropskými zákonodárci zvolena metoda mandatorní povinnosti provádět preventivní a ochranná opatření: „Zatímco stávající právní předpisy (například zákoníky práce, zákony o ochraně veřejného zdraví, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci) by měly teoreticky řešit riziko poranění jehlou a jinými ostrými předměty, v praxi se tak neděje. Doporučující pokyny, osvětové kampaně a jiné nelegislativní iniciativy mohou přispět k řešení pouze částečně; měly by být použity v součinnosti s legislativou.“ Strategie je tedy jasná - minimalizovat riziko vystavení ostrým předmětům mezi pracovníky ve zdravotnictví tím, že budou vyžadována vhodná preventivní a ochranná opatření. Používání bezpečnostních zdravotnických prostředků, očkování a poskytování řádných informací a školení pro zaměstnance jsou základními opatřeními k zajištění souladu s touto strategií a Směrnicí 2010/32/EU. A co dělá vaše organizace, aby zabránila těmto pracovním úrazům?