BBC - pořad Dobré ráno s BBC, 30.12.2003
Moderátor (Martina Mašková):
Britská vláda dnes hodlá zveřejnit opatření, kterými chce zabránit takzvané zdravotnické turistice. V jejím rámci přijíždějí do Británie lidé z rozvojových zemí a na tamních klinikách absolvují komplikované a finančně náročné operace. Předseda zdravotnického výboru dolní sněmovny, David Hanchcliff však zdůrazňuje, že bezplatný systém zdravotnictví zneužívá jen velmi malá část zahraničních návštěvníků.
Překlad projevu Davida Hachcliffa:
Podle vládních odhadů činí náklady, spojené s léčbou lidí, přijíždějících ze zahraničí, asi 200 milionů liber.
Moderátor (Martina Mašková):
Říká David Hanchcliff a dodává, že nemocnicím se nedaří vymáhat od pacientů poplatky poté, co se vrátí do země původu. Podle předsedy zdravotnického výboru by bylo na místě, kdyby imigrační úřady prověřovaly, zda cizinci, vstupující do země, mají zaplacené zdravotní pojištění. V našem londýnském studiu Ivan Kytka. Ivane, vyplatí se vládě taková opatření. Což léčba cizinců opravdu stojí tolik peněz britské daňové poplatníky?
Redaktor (Ivan Kytka):
Tak popravdě řečeno těch 200 milionů liber, o kterých hovořil David Hanchcliff není v tom obrovském, mnohamiliardovém rozpočtu britského ministerstva zdravotnictví zase tak moc peněz, což je zřejmě také důvod, proč se ten ohlášený vládní záměr nesetkal s nějak velkým nadšením ani mezi lékaři, ani mezi některými opozičními politiky. Je však třeba předeslat, že ty vládní návrhy se nemají a nebudou týkat takzvané ambulantní péče o cizince, tedy případů náhlého onemocnění nebo zranění, které budou stejně jako dosud, poskytovat všechna britská zdravotnická tedy všechna státní britská zdravotnická zařízení bezplatně. V tomto ohledu je a zůstane systém státního zdravotnictví poměrně velkorysý.
Moderátor (Martina Mašková):
Tedy k těm zákrokům, kterých by se to mělo týkat. Mohl bys uvést příklady operací, například, které podstupují cizinci v britských nemocnicích proto, že je to vyjde levněji nebo proto, že jsou v zemích jejich původu nedostupné?
Redaktor (Ivan Kytka):
Potíž je tak trochu v tom, že v této oblasti neexistují žádné přesné statistiky. Čas od času se objeví zprávy o tom, že lidé, především z rozvojových zemí, přijíždějí do Británie například na složitější operce srdce, na bypassy, na operace ledvin nebo jater. Většinou se to děje tak, že přijedou na služební cestu a během pobytu se přihlásí v některé z nemocnic se zdravotními potížemi. Britští lékaři k těmto pacientům přistupují velice odpovědně, odoperují je, ale nemocnicím se pak nedaří dostat zpětně zaplaceno. Proto má to jedno z ohlášených vládních opatření obsahovat také klausuli, že ti pacienti, kteří se budou chtít nebo budou muset podrobit v Británii nějakému složitému zákroku, tak budou muset zaplatit předem, tedy při nástupu do nemocnice.
Moderátor (Martina Mašková):
Jak na vládní návrhy reaguje lékařská obec?
Redaktor (Ivan Kytka):
No z těch prvních ohlasů, které se objevily lze vyčíst, že poměrně s nevolí. Takto například reagoval na ty ohlášené změny předseda britské Lékařské asociace, Edvin Bormann.
Překlad projevu Edvina Bormanna:
Lidé pracující v lékařské profesi nemají žádný zájem na tom, aby se z nich stali státní agenti a aby měli na starosti systém, který může podle našeho názoru, zasahovat do etického vztahu mezi lékařem a pacientem.
Redaktor (Ivan Kytka):
Říká Edvin Bormann a dodává, že lékaři mají odpovědnost vůči kterémukoliv pacientovi stejnou a musí ho léčit s maximálním nasazením, a to vždy. Podle Bormannova názoru by se britská vláda měla spíše postarat o to, aby měla dvoustranné mezivládní dohody, které umožňují vymáhat ty poplatky za léčbu, či složitý zákrok v zemi pacientova původu tak, jak to už dnes funguje v rámci Evropské unie.
Moderátor (Martina Mašková):
Tolik z Londýna Ivan Kytka.