První, s kým se pacient setkává
Chtěla bych se zamyslet nad ošetřovatelskou činností sestry v soukromé ambulanci. Tento článek je v řetězci zdravotních zařízení podle mého názoru neoprávněně opomíjen.
V ambulanci nehrozí stereotyp
Práce sestry v ambulanční složce není rozhodně nijak stereotypní, každý den má svá specifika. Názor některých lékařů, že by mohli zaměstnat sestru s menšími znalostmi, se mi zdá nedomyšlený. Je možné, že se něco ušetří, i když finanční odměna nebývá závratná ani v případě plně kvalifikované kolegyně. Ale ten, s kým se pacient setkává nejdříve, je přece právě sestra. Už zde hodně záleží na její odbornosti a psychologických znalostech. Přichází třeba pacient s vážnými problémy: je sužován bolestí, má teplotu, je nervózní, stěžuje si na řadu dalších potíží. Při pohledu na přeplněnou čekárnu se mu určitě neuleví. V tomto okamžiku by měla sestra zasáhnout. Vyptat se taktně, proč přichází, může-li mu ona pomoci. Jestliže se pacient sestře svěří s bolestí na hrudi, měla by zvládnout ekg a rozpoznat alespoň základní patologii. Nemělo by se stát, že nemocného vrátí do čekárny, aby si s infarktem myokardu „vyseděl frontu k doktorovi“.
Do ordinace praktického lékaře nepřicházejí pouze chroničtí pacienti, ale také lidé s úrazy, popáleninami atd., které sestra ošetřuje. Pracuje stejně odborně jako na specializovaných pracovištích. O ranních odběrech, očkováních a aplikacích intramuskulárních injekcí je snad bezpředmětné se zmiňovat.
Rovněž si myslím, že by sestra menší výkony, jako je změření krevního tlaku a pulzu, mohla provádět sama. A už vůbec mi připadá nesmyslné dlouhé čekání pacientů jen na rutinní předpis léků. Je pravda, že někteří jedinci mají tendenci si léky tzv. „křečkovat“, ale zde opět záleží na pozornosti sestry a přesné evidenci předepisovaných medikamentů.
Samozřejmě nemůže sestra nahradit práci lékaře, ale může poradit v administrativních záležitostech, kam se obrátit pro odbornou poradu, ve kterých hodinách přijít pro potvrzení do autoškoly, zdravotní průkaz, vstupní prohlídku atd. I v těchto případech se mohou čekárny vyprázdnit rychleji.
Služba po službě
Po skončení ordinačních hodin sestře pracovní doba nekončí. Začíná tzv. hodina psaní. Výpisy ze zdravotní dokumentace pro jiného lékaře, náhradní hlášení ztracených neschopenek (většinou vinou zaměstnavatelů), pozvánky práce neschopným zapomnětlivcům, kteří si „nevšimli“, že měli být na kontrole již před týdnem. Po tomto maratonu odcházím na návštěvní službu.
Paní Nováková se svými bércovými vředy čeká na svou sestřičku. „Vedle sousedka se dnes nějak motá, chtěla by změřit tlak,“ sděluje mi s úsměvem. Ještě zaběhnout do lékárny, vyzvednout tašku léků pro jinou babičku. Její syn přece podniká a ona už do těch kopců nedojde.
Práce sestry na obvodě je nejen odborná, ale fyzicky a psychicky velmi náročná. Naši pacienti se vracejí stále a stále. Jsou na nás zvyklí. Svěřují se se svými problémy, které často ani s medicínou nesouvisejí. Lékaři a sestře je přisouzeno být tichou vrbou, která vše vyslechne, moudře mlčí, ale též moudře zašumí. I to je součást léčení.
Na závěr ještě pár slov k lékařům zaměstnavatelům. Platit sestře co nejméně, anebo ještě lépe zaměstnávat v ordinaci rodinného příslušníka se sice na první pohled zdá výhodné, ale pak nejméně třetinu svého drahocenného času věnuje lékař činnosti, kterou by za něj zvládla zdatná sestra. Schopných sester je mnoho, ale mají odpovídající motivaci? n