Lidové Noviny zveřejnily v dubnu 2000 v příloze „Zdraví“ krátký fragment „Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami“, podle nějž probíhá platba medicínským subjektům za zdravotnickou péči. Seznam České lékařské komory, vydaný ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR, byl publikován v roce 1996. Seznam obsahuje veškeré léčebné výkony, vyšetření a zákroky, přesně je popisuje, stanoví, jak dlouho by takový výkon měl trvat a dále zejména uvádí bodové hodnocení výkonu. Cena výkonů, při sestavování sazebníku kalkulovaná v korunách, byla později převedena ministerstvem na body, a hodnota bodu pak snížena pod hodnotu jedné koruny. Veškeré výkony v „Seznamu“ jsou tedy ohodnoceny body, jejichž korunovou hodnotou lze manipulovat. Současná hodnota bodu pro zdravotnická zařízení osciluje mezi 80 a 90 haléři za bod, a tato hodnota nemusí být, a také není rovna hodnotě bodu pro soukromé lékařské ambulance. I přesto, že čísla nebyla provázena odpovídajícím komentářem, který by laické veřejnosti vysvětlil náplň některých výkonů, velikost plateb pojišťovny vypovídá o mnohém. Vypovídá o bídě naší republiky, vypovídá o bídě stavu zdravotníků. Vypovídá i o morální bídě vládnoucích politických uskupení, které tento stav vytvořily a záměrně nadále udržují.
Povšimněme si nejprve skupiny výkonů „vyšetření lékařem“ různého typu, např. alergologem, internistou. Těchto výkonů je stejně dlouhá řada, jako je lékařských odborností. Hodnoty těchto vyšetření v korunách se pohybují v rozmezí 90 až 220 Kč. Je to hodně, nebo málo? Náplní tohoto výkonu je vyšetření pacienta ze zorného úhlu dané odbornosti, provedení podrobného zápisu vyšetření, při prvním kontaktu lékaře pacientem také založení karty nebo jiné potřebné dokumentace. Dále obsahuje léčebnou rozvahu, doporučení dalších vyšetření a doporučenou léčbu, předpis a vydání potřebných receptů na léky a v neposlední řadě i poučení pacienta o příčině potíží a postupu léčby. Z pojišťovnou proplacené částky by měl lékař také zaplatit sestru a náklady na ambulanci! Pojišťovna velmi dobře ví, jak je vyšetření náročné, protože dobu k tomuto vyšetření potřebnou stanoví vždy na 60 minut. Komplexní vyšetření internistou, které je poměrně rozsáhlé, protože zahrnuje kromě široké anamnézy také vyšetření skutečně téměř všech orgánů, je ohodnoceno cenou 128 Kč. Jediné přehlédnutí drobného varovného příznaku, malé bulky v prsu, může pacienta stát život. Přitom za 130 korun na hodinu by jistě právník ve své kanceláři ani nezvedl telefon. Jako úplná kuriozita v tomto kontextu působí výkon „návštěva praktického lékaře u pacienta v domácí péči“ za 53 Kč. Toto hodnocení je opravdu výsměch praktikům a žasnu, že jeho zveřejnění nevyprovokovalo na stranách sdělovacích prostředků žádnou reakci. Dovede si laskavý čtenář představit jediného opraváře, který by za tuto cenu byl ochoten navštěvovat domácnosti a vůbec pracovat?
Další skupinou výkonů jsou léčebné výkony, v publikovaném fragmentu vesměs reprezentované operacemi, jejichž názvy jsou čtenářskému publiku srozumitelné. Jako příklad k rozboru si zvolme “ ostatní cévní rekonstrukce a bypassy“. Obvyklá doba těchto výkonů je asi 3 hodiny, provádí je na operačním sále tým dvou až tří cévních chirurgů a dvou sálových sester. Náklady na další sálový personál ( sanitář, uklízečka), náklady na elektřinu, vodu, ale hlavně na veškerý šicí a obvazový materiál a léky při operaci spotřebované, jsou v této ceně také zahrnuty. Mimo samotnou dobu operace je nutno také počítat s přípravou sálu, sterilizací nástrojů. Na tento operační výkon pojišťovna vymezuje čas 180 minut, a hodnotí jej cenou 5 506 Kč. Prakticky celá pojišťovnou proplacená částka je ale použita k pokrytí nákladů na spotřební operační materiál, provoz operačního sálu a amortizaci přístrojů a nástrojů. Částka určená na platbu zaměstnancům se v ceně operace podílí zcela nepatrně. Za tuto cenu navíc operační tým provede operaci v kteroukoli denní i noční dobu, v době služby a o víkendu, což není v sazebníku nikterak zohledněno. Zavoláte li si ale ve dvě hodiny v noci zámečníka k zabouchnutým dveřím, jistě se to v platbě odrazí.
Zveřejněná tabulka cen vybraných výkonů jen utvrdila všeobecné mínění, že péče o zdraví je docela levná záležitost. Je obdivuhodné, že zaměstnanci ve státním zdravotnictví ještě neztratili svůj altruismus a jsou za těchto podmínek ochotni pracovat. Zejména to platí o zdravotních sestrách, které v západním světě představují dobře placenou střední třídu společnosti. Lékaři jsou ( jistě i záměrně ) rozštěpeni nestejným ohodnocením bodu pro státní zdravotnická zařízení a pro soukromé ambulance. Zdravotníci jako celek vesměs na pokusy o zlepšení svého hodnocení resignovali, zčásti pro posměšný postoj vládnoucí politické garnitury, zčásti pro velmi malý prostor pro jakékoli nátlakové akce typu stávky. Krátkozrakost této politiky vede ke ztrátě kvalitního lidského potenciálu pro obor zdravotnictví již v době, kdy se žákyně ZDŠ rozhoduje o typu střední školy a později středoškolský student o přihlášce na vysokou školu.
MUDr. Petr ŠedivýZDRAVOTNICTVÍ: Zamyšlení nad ohodnocením zdravotní péče Autor je cévní chirurg po dvou atestacích - a má zkušenosti i s tvorbou stávajícího bodového systému hodnocení medicinálních výkonů Lidové Noviny zveřejnily v dubnu 2000 v příloze „Zdraví“ krátký fragment „Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami“, podle nějž probíhá platba medicínským subjektům za zdravotnickou péči. Seznam České lékařské komory, vydaný ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR, byl publikován v roce 1996. Seznam obsahuje veškeré léčebné výkony, vyšetření a zákroky, přesně je popisuje, stanoví, jak dlouho by takový výkon měl trvat a dále zejména uvádí bodové hodnocení výkonu. Cena výkonů, při sestavování sazebníku kalkulovaná v korunách, byla později převedena ministerstvem na body, a hodnota bodu pak snížena pod hodnotu jedné koruny. Veškeré výkony v „Seznamu“ jsou tedy ohodnoceny body, jejichž korunovou hodnotou lze manipulovat. Současná hodnota bodu pro zdravotnická zařízení osciluje mezi 80 a 90 haléři za bod, a tato hodnota nemusí být, a také není rovna hodnotě bodu pro soukromé lékařské ambulance. I přesto, že čísla nebyla provázena odpovídajícím komentářem, který by laické veřejnosti vysvětlil náplň některých výkonů, velikost plateb pojišťovny vypovídá o mnohém. Vypovídá o bídě naší republiky, vypovídá o bídě stavu zdravotníků. Vypovídá i o morální bídě vládnoucích politických uskupení, které tento stav vytvořily a záměrně nadále udržují.
Povšimněme si nejprve skupiny výkonů „vyšetření lékařem“ různého typu, např. alergologem, internistou. Těchto výkonů je stejně dlouhá řada, jako je lékařských odborností. Hodnoty těchto vyšetření v korunách se pohybují v rozmezí 90 až 220 Kč. Je to hodně, nebo málo? Náplní tohoto výkonu je vyšetření pacienta ze zorného úhlu dané odbornosti, provedení podrobného zápisu vyšetření, při prvním kontaktu lékaře pacientem také založení karty nebo jiné potřebné dokumentace. Dále obsahuje léčebnou rozvahu, doporučení dalších vyšetření a doporučenou léčbu, předpis a vydání potřebných receptů na léky a v neposlední řadě i poučení pacienta o příčině potíží a postupu léčby. Z pojišťovnou proplacené částky by měl lékař také zaplatit sestru a náklady na ambulanci! Pojišťovna velmi dobře ví, jak je vyšetření náročné, protože dobu k tomuto vyšetření potřebnou stanoví vždy na 60 minut. Komplexní vyšetření internistou, které je poměrně rozsáhlé, protože zahrnuje kromě široké anamnézy také vyšetření skutečně téměř všech orgánů, je ohodnoceno cenou 128 Kč. Jediné přehlédnutí drobného varovného příznaku, malé bulky v prsu, může pacienta stát život. Přitom za 130 korun na hodinu by jistě právník ve své kanceláři ani nezvedl telefon. Jako úplná kuriozita v tomto kontextu působí výkon „návštěva praktického lékaře u pacienta v domácí péči“ za 53 Kč. Toto hodnocení je opravdu výsměch praktikům a žasnu, že jeho zveřejnění nevyprovokovalo na stranách sdělovacích prostředků žádnou reakci. Dovede si laskavý čtenář představit jediného opraváře, který by za tuto cenu byl ochoten navštěvovat domácnosti a vůbec pracovat?
Další skupinou výkonů jsou léčebné výkony, v publikovaném fragmentu vesměs reprezentované operacemi, jejichž názvy jsou čtenářskému publiku srozumitelné. Jako příklad k rozboru si zvolme “ ostatní cévní rekonstrukce a bypassy“. Obvyklá doba těchto výkonů je asi 3 hodiny, provádí je na operačním sále tým dvou až tří cévních chirurgů a dvou sálových sester. Náklady na další sálový personál ( sanitář, uklízečka), náklady na elektřinu, vodu, ale hlavně na veškerý šicí a obvazový materiál a léky při operaci spotřebované, jsou v této ceně také zahrnuty. Mimo samotnou dobu operace je nutno také počítat s přípravou sálu, sterilizací nástrojů. Na tento operační výkon pojišťovna vymezuje čas 180 minut, a hodnotí jej cenou 5 506 Kč. Prakticky celá pojišťovnou proplacená částka je ale použita k pokrytí nákladů na spotřební operační materiál, provoz operačního sálu a amortizaci přístrojů a nástrojů. Částka určená na platbu zaměstnancům se v ceně operace podílí zcela nepatrně. Za tuto cenu navíc operační tým provede operaci v kteroukoli denní i noční dobu, v době služby a o víkendu, což není v sazebníku nikterak zohledněno. Zavoláte li si ale ve dvě hodiny v noci zámečníka k zabouchnutým dveřím, jistě se to v platbě odrazí.
Zveřejněná tabulka cen vybraných výkonů jen utvrdila všeobecné mínění, že péče o zdraví je docela levná záležitost. Je obdivuhodné, že zaměstnanci ve státním zdravotnictví ještě neztratili svůj altruismus a jsou za těchto podmínek ochotni pracovat. Zejména to platí o zdravotních sestrách, které v západním světě představují dobře placenou střední třídu společnosti. Lékaři jsou ( jistě i záměrně ) rozštěpeni nestejným ohodnocením bodu pro státní zdravotnická zařízení a pro soukromé ambulance. Zdravotníci jako celek vesměs na pokusy o zlepšení svého hodnocení resignovali, zčásti pro posměšný postoj vládnoucí politické garnitury, zčásti pro velmi malý prostor pro jakékoli nátlakové akce typu stávky. Krátkozrakost této politiky vede ke ztrátě kvalitního lidského potenciálu pro obor zdravotnictví již v době, kdy se žákyně ZDŠ rozhoduje o typu střední školy a později středoškolský student o přihlášce na vysokou školu.
MUDr. Petr Šedivý, Neviditelný pes, 16.5.2001