tato onemocnění dál připisují jen klíšťatům a na rozdíl od USA a Kanady nikdo lidi nepoučil, že by měli burcovat úřady kvůli mrtvým ptákům, kteří jsou dobrým barometrem šíření viru.
Praha - Takzvaný západonilský vir, který byl objeven v roce 1937 v Ugandě, byl donedávna jen čistě africkým problémem. V roce 1999 se ale náhle objevil i v newyorském Queensu a doposud na něj v USA zemřelo 18 lidí a u dalších 161 byla infekce zjištěna. Virus se ale po spojených státech šíří neuvěřitelnou rychlostí dál. Loni v tuto dobu totiž hlásilo západonilský virus jen devět států, ale letos jich je již dvacet osm. Za rychlé rozšíření viru pak mohou komáři, tažní ptáci a cestovní ruch. Západonilský virus, který způsobuje encefalitidu a meningitidu, ale dorazil i do Evropy a případy nakažených lidí se objevily i v České republice.“ V letech 1996 a 1997 se objevila epidemie západonilského viru v Rumunsku, kde bylo více než 500 nakažených, z čehož deset procent bylo smrtelných. V Čechách už se vir objevil také, byl izolován infikovaný komár a objevily se i čtyři případy nakažených lidí,“ uvedl Vladimír Prikavský z Centra epidemiologie a mikrobiologie. Teoreticky je totiž rozšíření jakéhokoli viru velmi jednoduché.“ Dnes je technicky možné téměř vše. Máme tady i komáry s malárií. V současné době velkého cestovního ruchu je rozšíření virů jednoduché. Infikovaní komáři se mohou do republiky dostat odkudkoli například letadlem,“ vysvětlila Hana Roháčová z oddělení infekční a tropické medicíny. Šíření západonilského viru ale mají na svědomí především tažní ptáci.“ Infikovaný komár vlastně nakazí ptáka třeba někde v Africe, pták pak přiletí k nám a tady se od něj nakazí obyčejný český komár, který pak může nemoc roznášet na lidi,“ řekl ornitolog Jiljí Sitko. Podle něj jsou nejčastějšími přenašeči drobní pěvci.“ Mohou to být třeba vlaštovky. Ty létají až do Afriky do Jihoafrické republiky, kde se mohou klidně nakazit,“ dodal Sitko.
V Čechách byly zatím zaznamenány jen čtyři případy takto nakažených lidí. Neznamená to ale, že se nám virus záhadným způsobem vyhýbá.“ Problém je v tom, že to u nás nikdo příliš nezkoumá. Je to náročné a vyžaduje to velmi nákladné vybavení. Jiné africké viry ale u nás rozšířené jsou, tak nevím, proč by zrovna tenhle nebyl,“ sdělil Sitko.
Podobně to vidí i Hana Roháčová. Encefalitida a meningitida totiž není v Čechách nijak ojedinělým onemocněním, a proto lékaři příliš nepátrají po původci.“ Děláme vyšetření na ty nejběžnější přenašeče, jako jsou například klíšťata. Objasněnost, odkud virus přichází, ale není stoprocentní. Ono to nemá pro způsob léčby význam,“ vysvětlila.
Odborníci v USA se snaží lidi vystrašené z nové infekce uklidnit. V oblastech, kde byli zjištěni infikovaní komáři - což je i u nás - je podle nich šance jedna ku tisíci, že tu nějaký komár přenáší virus, a šancí jedna ku třem stovkám pak hodnotí možnost, že po píchnutí bude člověk nakažen. Bylo totiž prokázáno, že někteří lidé byli infikovaným komárem píchnuti a vůbec neonemocněli. Zdravý člověk podle Roháčové přitom nemusí ani poznat, že trpí encefalitidou nebo meningitidou.
„Je to nehnisavá neuroinfekce, která neznamená nic mimořádného, i když může mít i horší průběh,“ uvedla Roháčová.
I to může být důvod, proč u nás lékaři zatím zaznamenali tak málo nakažených.“ Někdy to má průběh jako obyčejná chřipka, takže lidé ani nenavštíví lékaře,“ řekl Prikavský.
Komu však hrozí skutečně reálné nebezpečí, a to dokonce i smrti, to jsou staří lidé, děti a ti, kteří mají oslabenu imunitu. To je také důvod, proč například ve Washingtonu jsou nyní dětská hřiště prázdná a rodiče se snaží své děti před komáry chránit. Ministerstvo zdravotnictví však vyzývá Američany, aby bedlivě sledovali a hlásili jednak každého mrtvého ptáka, protože západonilský virus kosí zejména vrány a jiné krkavcovité ptáky, a aby likvidovali každé sebenepatrné množství stojaté vody, kde se mohou komáři líhnout. V tomto směru je u nás zatím klid.
Našim zdravotníkům totiž připadá tento virus docela nepříliš nebezpečný, na rozdíl od jiných tropických chorob, které si lidé přivážejí z dovolených.“ Každý rok ale léčíme desítky lidí s malárií, letos jsme tu měli i dvě cholery a pár případů tyfu,“ vyjmenovala Roháčová.
Co je západonilský virus?
Od roku 1937, kdy byl poprvé hlášen v Ugandě, se rozšířil do celé Afriky, na Blízký východ a také do Evropy. V posledních čtyřech letech se lavinovitě šíří také v USA a pronikl i do Kanady. Virus se šíří z komárů na ptáky, kteří ho přenášejí při migraci. Smrtelný je pro sojky, straky a vrány, lépe ho snášejí drozdi, vrabci, holubi a hrdličky, kteří ho přenášejí zpět na komáry. Ti potom mohou nakazit savce, tedy i člověka.
Západonilský virus postihuje nervový systém, zejména mozek, projevuje se vysokými horečkami, bolestmi kloubů, šíje a zad. Průběh virem způsobené meningitidy nebo encefalitidy může být mírný, ale také smrtelný.
LUCIE HRDÁ, Večerník Praha, 30.7.2002