Není škoda, že se vám nepostavil žádný protikandidát?
Každý měl šanci. O tom, že tento sjezd bude volit představenstvo i prezidenta, se vědělo dlouho dopředu, minimálně rok od minulého sjezdu, na kterém se široce diskutovalo o změně volebního řádu, kterou poté delegáti schválili. Moji odpůrci nemají mezi sebou žádnou charismatickou osobnost, jež by dokázala oslovit nějakou vizí či alternativním programem větší počet lékařů. A patrně se jim tentokrát nepodařilo najít nikoho, kdo by místo nich hozenou rukavici zvedl. Ostatně i tu čtvrtinu hlasů jsem proti sobě spíše sjednotil já sám. Pokud bych nekandidoval a tito kolegové by se měli konstruktivně shodnout na někom, koho společně podpoří, měli by problém.
Nejde o projev nezájmu lékařů o komoru? Svědčil by o tom i „hladký“ průběh posledních sjezdů.
Jsem rád, že jsme se na sjezdech přestali hádat. Diskuse k jednotlivým projednávaným tématům i k návrhům usnesení byly letos opravdu konstruktivní a kultivované, drtivá většina delegátů hovořila věcně a fundovaně. Platí to bez rozdílu v názorech. Je vidět, že lékařská komora vyspěla, a já si troufám tvrdit, že jsem k tomu vyzrávání za uplynulých téměř deset let ve funkci prezidenta svojí prací také trochu přispěl.
Co budete v následujícím období prosazovat?
Za zásadní změnu bych považoval navrácení přirozených vztahů do zdravotnictví, aby byl na prvním místě pacient, který by si mohl svobodně volit zdravotnické zařízení i lékaře. Současné smlouvy mezi lékaři a pojišťovnami by pak byly zbytečné. Smlouvu by měl pojištěnec se svojí pojišťovnou, která by podle obecně závazného ceníku byla povinna hradit léčení tomu zdravotnickému zařízení, které by si pacient svobodně vybral. O úspěšnosti lékařů by nerozhodovali úředníci pojišťoven, ale zájem pacientů. Fungující revizní systém by nahradil dosavadní limitace podle vyhlášek. Spotřebu zdravotní péče by pojišťovny regulovaly na straně svých klientů – pojištěnců – podle jejich zdravotního stavu. Lékaři by již nebyli zneužíváni k tomu, aby z ekonomických důvodů omezovali často oprávněné nároky svých pacientů. Současný systém regulací odměňuje doktory za to, co uškudlí na svých pacientech. Stát nutí lékaře k neetickému jednání. To bych změnil, pokud bych měl tu možnost. Jsem velmi rád, že mi k prosazování těchto změn dali delegáti sjezdu svým usnesením zelenou.
Bojujete také za zvyšování platů a výdajů na zdravotnictví…
Ano, komora bude samozřejmě zvýšení výdajů na zdravotnictví prosazovat. Z usnesení sjezdu bych dále zdůraznil požadavek na pravidelné zvyšování ceny práce lékaře minimálně o 10 % každý rok. Pravidelná valorizace ceny práce lékaře je základní podmínkou pro zvyšování platů a mezd lékařů, bez kterého není možno zastavit odchody lékařů z ČR do zahraničí. Podporujeme požadavky odborů na růst platů a pro lékaře v nemocnicích se budeme snažit dosáhnout sjednocení způsobu jejich odměňování, a to buď závazností tarifních platových tabulek pro všechny poskytovatele lůžkových zdravotních služeb, kteří mají smlouvy s pojišťovnami, nebo vytvořením speciální tarifní tabulky. Za zcela zásadní považuji přeměnu seznamu zdravotních výkonů v reálný ceník zohledňující skutečné náklady poskytovatelů zdravotních služeb a umožňující jim tvorbu přiměřeného zisku. Tento ceník musí být závazný pro všechny zdravotní pojišťovny, které musí všem poskytovatelům zdravotních služeb platit za identické výkony stejné částky.
Lékařská komora je největší a nejsilnější profesní samosprávou v České republice, přesto si neustále stěžujete na nedostatek jejích kompetencí. Není to z vaší strany projev jisté touhy po moci?
Společnost očekává, že Česká lékařská komora bude garantem kvality zdravotní péče. Ta očekávání jsou legitimní, avšak k jejich naplnění nám opravdu chybějí nástroje. V současnosti nemáme například právo kontrolovat personální vybavení zdravotnických zařízení a poskytovatelům zdravotních služeb nemůžeme ani nařizovat odstraňování závažných nedostatků, které zjistíme. Očekávání jsou veliká, avšak kompetence komory poměrně malé. O vše musíme navíc neustále tvrdě bojovat. Jednou s ministerstvem, podruhé s kraji, jindy s pojišťovnami, pak s řediteli nemocnic, s lékařskými fakultami či odbornými společnostmi. Pouze silná a jednotná komora dokáže lékaře efektivně hájit. Proto potřebujeme mít dostatečné kompetence i vliv. Politici si nepřejí komoru silnou, chtějí, aby byla poslušná. V tom je problém.
Výběr z usnesení XXIX. sjezdu delegátů ČLK • Sjezd požaduje, aby MZ navyšovalo cenu práce nositele výkonu každý rok o 10 %. ČLK proto požaduje další zvýšení platby pojistného za tzv. státní pojištěnce a schválení zákonné úpravy, která zajistí pravidelnou valorizaci této platby v závislosti na vývoji výše průměrné mzdy v ČR. ČLK požaduje zvýšení minimálního pojistného pro OSVČ, zavedení tzv. zdravotní daně na tabákové výrobky a na alkohol. • ČLK požaduje sjednocení způsobu odměňování lékařů pracujících v nemocnicích, a to buď závazností tarifních platových tabulek pro všechny poskytovatele lůžkových zdravotních služeb, kteří mají smlouvy s pojišťovnami, nebo vytvořením speciální tarifní tabulky pro lékaře a zdravotníky. • ČLK prosazuje, aby v rámci tzv. úhradových vyhlášek bylo upuštěno od ryze matematických regulací objemu poskytnutých zdravotních služeb, předepisování léčivých přípravků a vyžádané péče. ČLK odmítá, aby zdravotní pojišťovny nadále regulovaly spotřebu zdravotní péče prostřednictvím lékařů a poskytovatelů zdravotních služeb. • Autonomii lékaře při rozhodování v odborných medicínských otázkách považuje ČLK za základní podmínku bezpečnosti pacientů. ČLK bude i nadále usilovat o zachování této autonomie a bude bojovat proti všem pokusům ji omezovat. • ČLK podporuje právo pacientů na svobodnou volbu lékaře. Z toho důvodu požaduje, aby zdravotní pojišťovny alespoň částečně proplácely zdravotní péči poskytnutou jejich klientům na základě jejich svobodné volby nesmluvním poskytovatelům a aby byly povinny hradit svým klientům těmito poskytovateli předepsané léky a zdravotní pomůcky i indikovanou péči. • ČLK žádá, aby stát jako garant zdravotní péče razantně navýšil finance investované do specializačního vzdělávání lékařů a důsledně kontroloval jejich smysluplné vynakládání.
O autorovi| Převzato z časopisu Tempus Medicorum, redakčně kráceno