Opařany - “ řekl Pavelka.
Zároveň se v Opařanech zajímal o pohled radnice na léčebnu, kterou Pavelka považuje za ekonomický fenomén obce s necelými čtrnácti sty obyvateli. Pozornost také zaměřil na péči o seniory.
Ředitelka se nebrání
Ředitelka léčebny při setkání s Pavelkou a vedoucím odboru sociálních věcí a zdravotnictví krajského úřadu Zdeňkem Hejdukem na dotaz, jak se dívá na budoucnost léčebny, pokud by přešla pod kraj, uvedla: „Do doby delimitace, k níž došlo počátkem 90. let, jsme patřili pod Krajský ústav národního zdraví v Českých Budějovicích a neměli jsme se špatně. Je pravda, že vše záleželo na kontaktech a na tom, jak bylo k léčebně přistupováno. Jsem proto optimista a dost bych si slibovala od toho, jestliže nás bude kraj vnímat jako důležité zdravotnické zařízení.“
Pacienti z celé republiky
Základní problém Hodková vidí v tom, že opařanská léčebna má celorepublikovou působnost. „Je sice pravda, že podstatnou část klientely tvoří Jihočeši, ale stejně početně máme zastoupený Západočeský a Středočeský kraj, kde není řešena dětská psychiatrie tohoto typu,“ vysvětlila Hodková.
Zatím čeká, jakým směrem se vyvinou další jednání. Uvědomuje si totiž, že centrální instituce se dál budou snažit v co největší míře zbavovat jimi přímo řízených organizací.
Revize dopadla slušně
V rozhovoru na téma jak léčebna prošla nedávnou revizí Nejvyššího kontrolního úřadu, přiznala, že se dopustili určitých nedostatků formálního rázu.
„Problém je v tom, že psychiatrická péče je finančně nedoceněna. Pak se musí šetřit na lidské práci a na managementu. Také vypisování výběrových řízení stojí spoustu peněz. Snažili jsme se je dělat co nejúsporněji, takže jsme se pak dostali do určitých problémů. V Opařanech jsme ale neměli podobný problém jako některé léčebny, které pomocí určitých mechanismů kryly z důchodů pacientů to, na co jim nezbývaly peníze,“ konstatovala Hodková.
Bojuje za více peněz
V současné době ředitelka pracuje ve skupině usilující o zvýšení finančního ohodnocení psychiatrické péče, a to zejména dětské. „Náš pacient je zatím degradován v systému zdravotní péče,“ tvrdí Hodková.
Sponzoři budou dál vítáni
Dodala, že ale i v případě úspěchu ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám léčebna nepřestane spolupracovat se sponzory. „I kdybychom na tom byli dobře, sponzory budeme stále potřebovat. Těší mě, že veřejnost to tak vnímá a v současné době můžeme prožívat šťastné období. Dárci se nám ozývají sami a my můžeme pomocí jejich peněz dětem zlepšovat prostředí, v němž tráví v řadě případů významnou dobu svého dětského života,“ uzavřela Hodková.
JANA ČERNOCHOVÁ, Táborské listy, 21.7.2001