Podle obžaloby vinu za její smrt nese čtveřice lékařů krajské nemocnice. Včera před soud předstoupilo hned několik renomovaných znalců, včetně známého profesora Pavla Pafka. Ale i oni se ve svých závěrech značně lišili. Zatímco jedni tvrdí, že chybu neudělal nikdo, druzí zase tvrdí, že pochybení je na straně chirurgického oddělení.
Dvaatřicetiletou ženu, matku tehdy osmitýdenního miminka a dvouapůlletého dítěte, přivezla sanitka 10.května 2009 do nemocnice kvůli silné bolesti břicha. Podle záchranářů nemohla bolestí ani chodit a špatně se jí dýchalo. Žena přitom byla den předtím v nemocnici s těmi samými obtížemi. Poté, co jí lékaři dali utišující léky, ji poslali domů.
S bolestmi břicha na neurologii
Na chirurgii ji 10. května přijímala pětatřicetiletá lékařka Klára Konečná. Ta nakonec měla ženu odeslat na interní kliniku, protože podle ní vyšetření neukázalo na náhlou příhodu břišní, a přemýšlela tedy, zda nejde o infarkt.
Ale ani internista, třiatřicetiletý Michal Varga, neobjevil žádné problémy a poslal ji k neuroložce Kateřině Lipové. Ta zase pracovala s diagnózou blokace páteře. Lékařka ženě nakonec dala obstřiky a poslala ji domů. Mladá matka dva dny nato upadla do bezvědomí. A přes veškerou snahu záchranářů nakonec po převozu do nemocnice zemřela. A to na prasklý žaludeční vřed.
Všichni lékaři svou vinu popírají. Tvrdí, že udělali maximum, co mohli. Žena prý neměla typické příznaky, které by nasvědčovaly tomu, že má prasklý vřed.
Podle státního zástupce Jana Zubka ale stačilo už například jen nařídit rentgen břicha, aby se problémy ženy odhalily. Rovněž poukazuje na to, že ani jeden z lékařů nevěnoval pozornost laboratorním výsledkům ukazujícím zvýšenou zánětlivou aktivitu s mírnou progresí. Nevyžádali si ani kontrolní chirurgické vyšetření, až žena nakonec nesmyslně skončila na neurologii.
Znalci, kteří včera hovořili před soudem, ale nebyli jednotného názoru.
„Každý chirurg ví, že bolest břicha je provázena problémem s dýcháním. Proto taky měla problém si lehnout. Jsem přesvědčen, že kdyby lékařka chirurgie vyjádřila pochybnost, například o chirurgické kontrole břicha při přetrvávajících potížích, nemuseli jsme tu vůbec sedět,“ konstatoval lékař olomoucké fakultní nemocnice Zdeněk Zlámal.
Znalec Petr Svoboda byl zase toho názoru, že ženino onemocnění bylo nerozpoznatelné. „Tep i tlak byly normální, testy nevykazovaly žádné výrazné změny. Nebylo co opravovat či léčit. Proto taky nebyl důvod dělat ani rentgen břicha. Chyba byla, že ji nehospitalizovali,“ podotkl lékař.
Etické pochybení?
Obdobného názoru byl i doktor Pavel Pafko, přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Praze-Motole, který operoval i bývalého prezidenta Václava Havla.
„Podle mého, kdyby lékařka chirurgie měla to podezření na náhlou příhodu břišní a nic by neudělala, tak by pochybila. Ale ona to podezření neměla. Dle mě lékařka pacientku vyšetřila pečlivě. Spíše bych ale viděl etické pochybení v neuroložce, která ženu poslala domů i přesto, že nebyla bolestí schopná vlézt do auta,“ oponoval zase Pafko. Soudní líčení pokračovalo do pozdního odpoledne. Nakonec bylo opět odročené