Klíčová slova
závodní preventivní péče • pracovně-lékařská péče • prevence • preventivní prohlídka
„Závodní preventivní péče zabezpečuje ve spolupráci se zaměstnavatelem prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů“ . Takto je v současné době právně definována závodní preventivní péče, která je jedním z druhů zdravotní péče.
Vznik závodních zařízení, jejichž úkolem je péče o zdraví pracujících, nejdříve při pracích hornických a posléze v hutnictví a dalším těžkém průmyslu, vychází postupně ze zákona č. 68/1870 říšského zákoníku, o organizaci veřejné služby zdravotní (1870–1952), zákona č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči (1952–1966) a konečně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, popřípadě jeho prováděcích předpisů.
Zákon o péči o zdraví lidu byl v dané oblasti naposledy zásadně dotčen v roce 1991 zákonem č. 548/1991 Sb., kdy do něho byla zapracována některá ustanovení vyplývající z Úmluvy o závodních zdravotních službách (č. 161 Mezinárodní organizace práce), která u nás byla zveřejněna vyhláškou č. 145/1988 Sb.
Další související předpisy a připravované předpisy zohledňují dále ještě principy a závazky vyplývající zejména ze Směrnice Rady evropských společenství o provádění opatření ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (č. 89/391/EHS) a dalších s ní souvisejících nebo na ni navazujících směrnic.
Cílem závodní preventivní péče je předcházet nemocem souvisejícím s prací, tedy nemocem, které vlivem pracovních podmínek vznikají nebo se v souvislosti s výkonem práce zhoršují.
Do prvé skupiny nemocí patří onemocnění, která prokazatelně vznikají v přímé příčinné souvislosti s výkonem práce v konkrétních pracovních podmínkách. Jinak řečeno s příčinou nemoci se prokazatelně setkáváme výlučně při výkonu práce (např. volný oxid křemičitý) nebo příčina nemoci se při výkonu práce vyskytuje v takové míře, která vysoce převažuje možnost jejího působení v běžném životě (kontakt s infekčním onemocněním u zdravotnického pracovníka). Do této skupiny patří pracovní úrazy a nemoci z povolání. Úkoly v prevenci těchto onemocnění jsou právě z důvodu známé příčiny nemocí snazší zejména proto, že preventivní opatření lze směřovat pouze k výkonu práce.
Prevence onemocnění, která náleží do druhé skupiny nemocí souvisejících s prací, je podstatně složitější. Důvodem toho je skutečnost, že se převážně jedná o onemocnění, na jejichž vzniku se podílí několik příčin, a současně se ve většině jedná o onemocnění, o kterých stále ještě nemáme dostatek znalostí, neboť jejich příčiny zjišťujeme až s postupujícím vědeckým pokrokem.
Při prevenci těchto onemocnění má závodní preventivní péče zásadní význam. Jejím úkolem je nejenom aktivně vyhledávat počínající onemocnění, ale též vyhledávat při výkonu práce takové chování a zvyklosti, které se podílejí na vzniku nebo negativním vývoji onemocnění. Dalším úkolem pak je upozornit na zjištěné skutečnosti a doporučit jejich nápravu nejenom zaměstnavateli, ale vhodným způsobem i zaměstnanci.
Závodní preventivní péče neplní úkoly povahy inspekce, jak je mnohdy nejenom zaměstnavateli vnímáno, ale má postavení rovnocenného partnera zaměstnavatele při plnění úkolů, které zaměstnavateli v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vyplývají ze zákonů.
Úkoly závodní preventivní péče lze rozdělit do několika částí.
Odborná poradenská činnost, která zpravidla završuje činnost závodní preventivní péče, je poradenství, zejména
- v otázkách hygieny práce, fyziologie a psychologie práce, ergonomie, toxikologie,
- při přípravě návrhů na zařazení prací do příslušných kategorií,
- při stanovení a kontrole obsahu lékárniček první pomoci a jejich umístění a školení zaměstnanců v oblasti první pomoci a ochrany zdraví při práci,
- při úpravách pracovních míst, včetně míst pro zaměstnance se změněnou pracovní schopností,
- při stanovení režimu práce a odpočinku a výkonových norem,
- při projektování, výstavbě a rekonstrukci pracovišť a dalších podnikových zařízení a při zavádění nových technologií, látek a postupů, a to z hlediska jejich vlivu na životní a pracovní prostředí, při výběru technických, technologických a organizačních opatření proti nepříznivým účinkům vlivů práce na zdraví zaměstnanců, při výběru osobních ochranných pracovních prostředků, při zpracování havarijních plánů nebo
- v souladu se zákoníkem práce poradenství při stanovení systému poskytování první pomoci a zajištění školení „zdravotníků“.
Dohled nad pracovními podmínkami a dynamikou jejich vývoje, který na straně jedné by měl plnit úkoly vnitřního auditu zejména v ochraně zdraví a na straně druhé je nezbytný pro zjišťování konkrétních informací o pracovních podmínkách, a tedy zdravotní náročnosti práce. Je zřejmé, že dohled je nezbytné provádět tak, aby byly hodnoceny veškeré práce, veškeré pracovní podmínky, což např. u směnného provozu znamená znalost pracovních podmínek ve všech směnách. Pro hodnocení dynamiky faktorů pracovních podmínek je pak nezbytné sledovat jejich hodnoty po celou dobu výkonu práce. Dohled obsahuje zejména
- provádění pravidelného dohledu na pracovištích za účelem zjišťování a ověřování zdravotní náročnosti práce na jednotlivých pracovních místech,
- vyhledávání nesprávně upravených pracovních míst a nevhodných pracovních návyků zaměstnanců,
- vyhodnocování expozice zaměstnanců škodlivinám v pracovním procesu,
- zjišťování podkladů k přípravě návrhů na zařazení prací do příslušných kategorií, popřípadě návrhů na jejich přehodnocení,
- dohled ve stravovacím provozu a dalších zařízeních podniku.
Dohled nad zdravím zaměstnanců a jeho vývojem představuje klinickou část závodní preventivní péče. Právě tato část je důvodem, pro který je závodní preventivní péče vyloučená ze svobodné volby lékaře (§ 9 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 11 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů). K posouzení zdravotní způsobilosti k práci, stejně jako pro zjištění vlivu pracovních podmínek na vývoj zdravotního stavu zaměstnanců, je nezbytné vždy znát nejenom zdravotní stav zaměstnanců, ale současně i zdravotní náročnost konkrétních pracovních podmínek a jejich dynamiky při výkonu práce každého posuzovaného zaměstnance. Zatímco úplné informace o dosavadním vývoji zdravotního stavu lze získat z výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího praktického lékaře (pokud nedochází k zákonem předpokládanému soustavnému přenosu informací – §21 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů), informace nezbytné pro stanovení kvalifikovaného odhadu zdravotní náročnosti práce nelze získat v nezbytném rozsahu bez znalosti výkonu konkrétní práce v konkrétních pracovních podmínkách. Z uvedeného důvodu je nezbytné, aby se i lékař, který poskytuje pouze tuto část závodní preventivní péče, osobně seznámil s prací a podmínkami, za kterých je vykonávána. Zdravotnické zařízení volí zaměstnavatel, s volbou musí seznámit zaměstnance a zaměstnanci se jeho volbě v rozsahu závodní preventivní péče musí podrobit (§ 133 odst. 1 písm. d) zákoníku práce).
Dohled nad zdravím zaměstnanců obsahuje zejména provádění
- lékařských preventivních vstupních, periodických, řadových, mimořádných a výstupních prohlídek (dále jen „závodní prohlídky“) zaměstnanců za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci v konkrétních pracovních podmínkách a vydávání lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci. Rozsah vyšetření při závodních prohlídkách obecně vyplývá z § 10 odst. 2 a 3 směrnice MZ č. 49/1967 Věst. MZ ČSR, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění pozdějších předpisů, a odvíjí se jednak od kvality zdraví posuzovaného zaměstnance, jednak od náročnosti podmínek výkonu práce,
- klinických studií – skupinových vyšetření, jejichž cílem je hodnocení zdravotního stavu mimo termíny závodních prohlídek, popř. hodnocení pomocí vyšetření, která nejsou z hlediska ochrany zdraví nezbytná, nicméně mohou významně přispět k podpoře zdraví a tím stabilizaci pracovního kolektivu.
Závodní prohlídky
I když klinická část závodní preventivní péče by měla z celkového času věnovaného závodní preventivní péči zaujímat cca 20 %, je právě tato část předmětem častých nejasností.
Předně je nutné si uvědomit, že součástí závodní preventivní péče není soustavná péče o zdraví zaměstnance, jeho léčení nebo vedení v dočasné pracovní neschopnosti. Avšak pokud to např. zaměstnavatel nevyloučí, nebo tomu nebrání zákonné předpoklady (návštěvní služba), může lékař kromě závodní preventivní péče vykonávat též funkci registrujícího praktického lékaře.
Dále je nutné si uvědomit rozdíl mezi závodními preventivními prohlídkami a preventivními prohlídkami prováděnými podle § 29 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které jsou poskytovány s využitím svobodné volby lékaře a zdravotnického zařízení, jejichž provádění zaměstnavatel nemůže ovlivnit.
Rozdílný je i obsah závodních preventivních prohlídek a preventivních prohlídek prováděných registrujícími praktickými lékaři (§ 18 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů) za účelem zhodnocení zdravotního stavu. Jejich obsah je zaměřen na včasné zjištění závažných onemocnění a je taxativně vymezen vyhláškou č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek, ve znění pozdějších předpisů.
Obsahem závodních prohlídek je vždy vlastní vyšetření lékařem zařízení závodní preventivní péče (dále jen „posuzující lékař“), další odborná vyšetření předepsaná obecně závaznými předpisy nebo stanovená posuzujícím lékařem a výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo pro dospělé. Lékařský posudek je vydáván na základě zhodnocení kvality zdraví a zjištění, zda kapacita zdraví je taková, že vlivem pracovní zátěže nedochází k jejímu vyčerpání nebo doba odpočinku je plně postačující k návratu na původní kapacitu. Pokud posuzující lékař je na základě hodnocení toho názoru, že zdraví zaměstnance je dalším výkonem práce v daných podmínkách ohroženo, nelze vydat kladný posudek nezbytný pro zaměstnavatele podle § 133 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. Současně je nezbytné vytvořit podmínky pro postup podle § 37 zákoníku práce. Proti závěru lékařského posudku může opravný prostředek podle § 77 zákona č. 20/1966 Sb. využít jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel.
Závodními prohlídkami jsou:
- vstupní prohlídka, která se provádí vždy před zařazením zaměstnance k práci, ne tedy pouze v případě přijetí nového zaměstnance, ale též v případě jeho převedení na jinou práci nebo na stejnou práci, ale za jiných podmínek (například práce v zahraničí). Vzhledem k předpokladu dlouhodobosti výkonu práce a zvýšené náročnosti výkonu nové práce v nových podmínkách jsou posudková kritéria vždy nejpřísnější a prohlídka nejnáročnější;
- periodická prohlídka, která se provádí v termínech předem stanovených obecně závazným předpisem nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví. Termíny jsou stanoveny na dobu, ke které lze důvodně předpokládat ztrátu zdravotní způsobilosti, a to buď v důsledku změny zdravotního stavu vlivem práce vykonávané v určitých podmínkách, nebo v souvislosti se stárnutím organismu a tím ztrátou požadované kvality zdraví. Pokud není nová prohlídka provedena ve stanoveném termínu, který se váže ke dni provedení poslední závodní prohlídky, stává se zaměstnanec k výkonu práce zdravotně nezpůsobilým. Periodické prohlídky stanoví zejména
– § 82 odst. 2 písm. e) zákona č. 258/2000 Sb. resp. § 12, § 13 a 14 směrnice č. 49/1967 Věst. MZ,
– § 99 odst. 4 a 168 odst. 1 zákoníku práce,
– zákon 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, § 84 a další,
– vyhláška Ministerstva dopravy č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů,
– vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
– výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 18.000/90-220 z 28. 6. 1990, o způsobilosti leteckého personálu civilního letectví (L1),
– vyhláška Ministerstva dopravy č. 224/1995 Sb., o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel,
– vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně,
– předpisy ozbrojených složek a ozbrojených sborů;
- mimořádná prohlídka, která se provádí v případech, kdy v souvislosti s kvalitou zdraví je potřebné zkrátit termín další periodické prohlídky nebo v případech, kdy provedení prohlídky nařídí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (§ 84 odst. 1 písm. v) zákona č. 258/2000 Sb.), nebo v případech uvedených v § 13 odst. 4 a § 14 odst. 2 směrnice č. 49/1967 Věst. MZ, kdy si ji může vyžádat i zaměstnavatel, nebo v případech stanovených dalšími předpisy (např. vyhláška č. 101/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů);
- řadová prohlídka, která se provádí u zaměstnanců, u kterých nejsou předepsány prohlídky periodické, a to jedenkrát za 5 let, resp. u osob starších 50 let jedenkrát za 3 roky (§ 15 směrnice č. 49/1967 Věst. MZ);
- výstupní prohlídka, která by měla být provedena vždy v souvislosti s ukončením práce v konkrétních podmínkách, tedy i v případě převedení na jinou prácíi u téhož zaměstnavatele. Jejím účelem je zjištění zdravotního stavu při ukončení výkonu práce v konkrétních podmínkách. Obsah prohlídky by měl být minimálně stejný jako u prohlídky periodické. V závěru prohlídky se neprovádí posouzení zdravotního stavu k výkonu práce, ale zaměstnavateli se podává písemná informace o tom, že prohlídka byla provedena – informace stejně jako lékařský posudek by měla být součástí osobního spisu zaměstnance. Na základě informace lze posléze zdravotnickou dokumentaci, která obsahuje popis zdravotního stavu zjištěného při výstupní prohlídce, dohledat. Potřeba vyhledání dokumentace vzniká zejména v případě následného podezření, že škoda na zdraví vznikla v souvislosti s výkonem práce.
Součástí závodní preventivní péče není oprávnění přezkoumávat důvody dočasné pracovní neschopnosti, i když včasná konzultace lékaře závodní preventivní péče a ošetřujícího lékaře může významně ovlivnit jak délku dočasné pracovní neschopnosti, tak i včasné zjištění změny nebo ztráty zdravotní způsobilosti k práci.
Závěrem je nutné konstatovat, že úkoly, které jsou součástí závodní preventivní péče, jsou natolik náročné odborně i časově, že nelze vyloučit, že jednotlivé úkoly budou pro jednoho zaměstnavatele plnit různá zdravotnická zařízení. Nikdy se ale nesmí zapomenout na to, že jednotlivé úkoly spolu úzce souvisejí nebo na sebe navazují, a proto je nelze vykonávat nezávisle na sobě. Spolupráce jednotlivých subjektů, které se podílejí na plnění úkolů závodní preventivní péče, je nezbytným předpokladem odborného a efektivního provádění ochrany a bezpečnosti zdraví při práci.
Literatura
Úmluva o závodních zdravotních službách (č. 161).
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákoník práce.
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
e-mail: dana.kuklova@mzcr.cz
MUDr. Dana Kuklová, CSc.
Ministerstvo zdravotnictví ČR, Odbor zdravotní péče