Anesteziologicko-resuscitační oddělení Orlické nemocnice je od 17. června uzavřené, přestože jde o špičkově vybavené oddělení.
Rychnov n. K. - Do chodu oddělení byla nejvíce zasvěcena jeho bývalá primářka lékařka Jitka Šlesingrová.
Uzavření oddělení má největší dopad zřejmě na pacienty. Co se děje s těmi, kteří pro záchranu svých životů potřebují právě péči personálu anesteziologicko-resuscitačního oddělení?
„Jsme to právě my, kdo nejtíživěji pociťuje absenci oddělení ve styku s pacienty a jejich příbuznými, přestože za to odpovídá zdravotnické zařízení jako právní subjekt a jeho zřizovatel. Největší problémy a stresy nám způsobuje odesílání pacientů na jiná pracoviště. Ti, kteří nutně potřebují být přijati na anesteziologicko-resuscitační oddělení, jsou z části přijímáni na jiná oddělení. Volné resuscitační lůžko je obtížné často sehnat i v okolních nemocnicích. Nejbližší ARO je v Ústí nad Orlicí a Náchodě, kde mívají lůžka téměř trvale obsazena. Hradec Králové, pokud má volno, vychází ochotně vstříc. Dále však vozíme nemocné do Litomyšle a Chrudimi. Od začátku července jsme takto transportovali už patnáct pacientů. Podle mého názoru jde uzavřením ARO o snížení zdravotnické péče v regionu.“
Co znamená pro nemocnici absence takového oddělení?
„ARO je jedno z mála oddělení, které je výdělečné. Uzavření je vždy pro zdravotnické zařízení pohroma. Platby od pojišťovny se totiž vypočítávají jako paušál z jednoho období na další. Ztráta pro další období způsobená uzavřením oddělení bude podle mého soudu okolo čtyř až pěti miliónů korun.“
ARO by mělo být vybavené špičkovou technikou. Jestliže oddělení stojí, využívá se zařízení v jiných částech nemocnice?
„Techniku bohužel přemístit nelze. Na jiných odděleních nejsou rozvody medicinálních plynů v takovém rozsahu, aby se daly použít ventilátory z našeho ARO. Monitorovací systém je zabudován do centrály. Ostatní přístroje jsou přímo spjaté jen s naší prací a navíc je intenzivní monitorování a sledování pacientů podmínkou jejich použití. Mnozí pacienti, kteří trpí komplikujícími chorobami, potřebují speciální péči i po operacích. Vyžadují například být po přechodnou dobu na plicní umělé ventilaci či jiný typ naší léčby. I pro takového pacienta je transport jistě náročný, ale nutný kvůli pooperační adekvátní péči.“
Na jaké úrovni je tedy zařízení rychnovského ARO?
„V celém kraji je to nejnovější a nejmodernější oddělení na špičkové úrovni. Jenom do vybavení a techniky bylo investováno třicet miliónů korun.
Kvalitní technické zázemí není vše. Na jaké úrovni je vzdělání personálu?
Naše oddělení má v současné době nejvyšší odbornost u lékařů v kraji. Letos dokonce stoupl počet druhoatestovaných lékařů. Rovněž sestry mají ve velkém počtu pomaturitní studium v oboru anebo právě studují.“
Můžete říci, jak bylo v posledních šesti měsících oddělení vytížené?
„U nás byla vytížení či obloženost stejná jako na dalších odděleních, tedy zhruba sedmdesátiprocentní. Objem práce tu však je mnohonásobně vyšší. Oddělení vzhledem k počtu pacientů nemohlo být určitě ztrátové, naopak.“
ŠÁRKA EHLOVÁ, Orlické noviny, 23.7.2002