Vyšetřovatelé původně navrhovali předat policii pouze kauzu IZIP.
„Sporných věcí může být celá řada, pak je na vyšetřovatelích, aby rozhodli, co je na hraně zákona, nebo za ní, a podstoupili (to) dál,“ komentoval předseda komise její dnešní rozhodnutí. Vyšetřovatelé to zatím nechtěli komentovat.
Ve svém původním návrhu vyšetřovatelé mimo jiné uvedli, že jiná firma nabízela VZP obdobný projekt, do kterého by pojišťovna na rozdíl od IZIP nemusela investovat. Mají ale i další pochybnosti. Upozornili například na to, že VZP sice do projektu dala peníze, přesto k němu nemá příliš dalších práv.
Komise již dříve vyslýchala Jaroslava Lišku ze společnosti E-Health solution, která prý pojišťovně obdobný projekt nabízela.
„O panu Liškovi jsem nikdy neviděla, žádný projekt na papíře, který by tam poslal někdo jiný (než IZIP) v pojišťovně není,“ komentovala údajnou nabídku bývalá ředitelka VZP Jiřina Musílková. Před komisí vypovídala již podruhé.
|
Příspěvky s názvem článku na který reagujete posílejte přes formulářZDE Pravidla diskuse najdete v prohlášení vydavatele. |
Zopakovala také členům komise, že za dluhy VZP nenese vinu vedení, ale ministerské vyhlášky, struktura pojištěnců a nejasnosti v systému. Na tyto problémy podle ní pojišťovna dlouhodobě upozorňovala.
Projekt IZIP kritizoval také ministr zdravotnictví David Rath, který jej pokládá za neúměrně drahý. Dokládal na něm i napojení VZP na ODS. Ve společnosti IZIP figurovali nynější europoslanci za tuto stranu Miroslav Ouzký a Milan Cabrnoch.
Právě Cabrnoch v úterý zpochybnil nezaujatost vyšetřovatele v komisi. Jeho otázku označil za manipulativní. Kubinyi ale namítal, že on byl dosud s prací obou vyšetřovatelů spokojen, a nemá pocit, že by byli zaujatí.
Společnost IZIP také v úterý vyzvala sněmovní komisi, aby prověřila posudek ministerstva zdravotnictví na projekt jejích internetových zdravotních knížek, který jej údajně hodnotí jako příliš drahý. Komise se proto rozhodla požádat o analýzu potřebnosti a efektivity soudního znalce.
VZP do projektu od roku 2001 vložila asi 300 milionů korun. Expert na elektronické zdravotnictví Karl Stroetmann z německé společnosti, která pro Evropskou komisi podobné projekty posuzuje, již dříve ČTK řekl, že tato cena je ve srovnání se zahraničními programy směšná.