Její tehdy osmiměsíční syn měl infekční zápal plic. Museli do nemocnice, kde po týdnu začal najednou zvracet, průjem měl osmkrát denně. „Během pár dní zhubl přes půl kilogramu,“ popisovala Sylvie z Olomouce. „Byla jsem zoufalá, protože to nešlo zastavit,“ líčila.
Průjem dostala nakonec i ona. „Problémy měly ještě další dvě děti na patře, něco takového už nechci zažít,“ shrnula maminka. Ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL) by už neměla.
Největší nemocnice v Olomouckém kraji totiž pořídila v letošním roce moderní technologie, které by měly snížit riziko šíření takzvaných nemocničních nákaz. Získala na to přes dvacet milionů korun z Evropských strukturálních fondů.
„V loňském roce jsme získali národní akreditaci od Spojené akreditační komise ČR. Vůči našim pacientům jsme se tak zavázali, že budeme neustále zvyšovat kvalitu a bezpečnost poskytované péče.
Tento projekt je jedním z důkazů, že to myslíme vážně,“ uvedl Radomír Maráček, ředitel FNOL.
Podpora Evropské unie umožnila modernizovat a doplnit vybavení patnácti zdravotnických pracovišť a oddělení stravování. „Nové technologie pomohou klinikám a oddělením zautomatizovat některé činnosti v procesu dezinfekce zdravotnických prostředků. V rámci projektu jsme nakoupili dekontaminační myčky na močové láhve a podložní mísy, myčky pro dezinfekci operačních nástrojů, automatické dezinfektory endoskopických nástrojů, dekontaminační kontejnery pro použité chirurgické nástroje nebo vozíky pro přepravu tabletů s jídlem,“ popsal Martin Šamaj, manažer nelékařských oborů FNOL.
Nemocnice pořídila i přístroj pro kontrolu dezinfekce rukou UV zářením. „Do dezinfekčního přípravku na ruce se přidá speciální roztok, ruce se pak vloží podUVlampu a ta odhalí, která část kůže nebyla správně umyta. Přístroj bude sloužit pro školení zdravotnického personálu, který musí správné dezinfekci rukou věnovat velkou pozornost před každým kontaktem s pacientem,“ vysvětlil Šamaj.
Nozokomiální nákazy podle statistik ohrožují pět až deset procent pacientů ve všech zemích s vyspělým zdravotnictvím.
„Je rozhodně přínosem, že fakultní nemocnice investuje do jejich předcházení. Dosáhnout nulového rizika je samozřejmě nereálné. Určité procento tady je vždycky kvůli koncentraci nemocných lidí,“ řekla vedoucí protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice Růžena Haliřová.
V olomoucké fakultní nemocnici podle Jarmily Kohoutové, vedoucí Oddělení nemocniční hygieny FNOL, sledují výskyt těchto infekcí systematicky pět let. „Podle nahlášených dat postihne nemocniční infekce v našem zařízení jedno a půl procenta všech hospitalizovaných pacientů, kterých je ročně více než čtyřicet šest tisíc,“ řekla.