Zdravotní gramotnost odborníci definují jako schopnost získat zdravotně relevantní informace, porozumět jim, vyhodnotit je a aplikovat. Nedostatečně to umí asi 60 procent lidí, schopnost ještě klesá s věkem. Průzkumu se původně účastnilo Nizozemsko, Rakousko, Německu, Irsko, Španělsko, Řecko, Polsko a Bulharsko. V roce 2015 se prostřednictvím Státního zdravotního ústavu a Kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v Česku připojilo asi 1000 českých respondentů. „Omezenou úroveň zdravotní gramotnosti vykazuje téměř 60 procent respondentů v České republice, zatímco v osmi zbývajících zemích to bylo 47 procent,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotní gramotnosti Zdeněk Kučera.
Hůře než Česko je na tom ze zkoumaných zemí jen Bulharsko. Neadekvátní zdravotní gramotnost prokázalo 19,1 procent respondentů, problematickou 40,3 procenta. Naopak dostatečnou úroveň zjistil výzkum u 28,4 procenta a excelentní u 12,3 procenta respondentů.
Snížená úroveň zdravotní gramotnosti vede podle odborníků ke zhoršenému pocitu zdraví, častějším návštěvám lékaře, vyššímu body mass indexu, který se počítá přibližně jako podíl výšky k váze, a nižší úrovni pohybových aktivit.
Zásadní roli ve zvyšování této schopnosti hrají podle odborníků praktičtí lékaři. „Předávané informace a instrukce by měly být pacientovi poskytovány s ohledem na úroveň jeho zdravotní gramotnosti,“ uvádí dále ústav.
Ústav spolu s ministerstvem zdravotnictví a Českou lékařskou společností chystá informační web jako důvěryhodný zdroj zdravotnických informací. Spuštěný by měl být v příštím roce. Lékařská společnost také ve svých prostorách v Lékařském domě v centru Prahy včera otevřela kontaktní středisko.
poznámka