Zdravotní cestovatelská rizika

16. 6. 2005 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Cílem tohoto sdělení není odradit čtenáře od cestování, ale upozornit na možná rizika, na účinnou prevenci, na odbornou pomoc, kterou můžete najít na většině infekčních oddělení krajských hygienických stanic a v centrech tropické a cestovní medicíny v celé ČR.

Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida neboli klíšťový zánět mozku je infekční virové onemocnění. Virus je přenášen prostřednictvím klíšťat převážně na lesní a polní hlodavce, na divoce žijící zvířata a domácí zvířata, pasoucí se ve volné přírodě. Přenos na člověka je možný nejen po přisátí infi kovaného klíštěte, ale výjimečně i požitím tepelně nezpracovaného kravského nebo kozího mléka. V ČR existují oblasti s vysokým výskytem infi kovaných klíšťat. Období výskytu klíšťové encefalitidy bývá od začátku léta do pozdního podzimu.

Klinický obraz: Onemocnění má obvykle dvoufázový průběh. Po uplynutí inkubační doby, která je obvykle 3 až 30 dní, dojde k rozvoji 1. fáze. Nemocný se cítí unavený, bolí ho hlava, svaly, v krku a má zvýšenou teplotu. Tyto příznaky se ztrácejí a poté, po 1 až 2 týdnech klidu se objevuje 2. fáze, která je závažnější. Nemocný má prudké bolesti hlavy, zvrací, objevuje se tuhnutí šíje, spavost, poruchy vidění, světloplachost. To vše je příznakem postižení CNS. Akutní fáze trvá 1 až 3 týdny. U některých pacientů může dojít ke vzniku trvalých komplikací: obrna končetin, bolesti hlavy, porucha soustředění, snížená výkonnost a deprese. Prevencí je očkování, aplikují se 3 dávky v rozmezí 1 roku a pak je třeba přeočkování každých 3 – 5 let po poslední dávce.

Cestování do exotických zemí

Když vynecháme Evropu, nejčastěji se cestuje do severní Afriky (Egypt, Tunisko, Maroko), kde se doporučuje očkovat proti hepatitidě typu A, břišnímu tyfu a meningokoku. Třetí oblastí je jihovýchodní Asie, například Th ajsko, Indie, Indonésie s doporučeným očkováním proti hepatitidě typu A, B, břišnímu tyfu a doporučenou malarickou profylaxí Obecně se nemoci podle očkování dají shrnout do 3 skupin: Požadované očkování – zahrnuje pouze jednu chorobu – žlutou zimnici. Bez potvrzení o očkování o žluté zimnici nelze do států s jejím výskytem cestovat. Doporučená očkování – nejvíce se očkuje proti hepatitidě typu A, B, břišnímu tyfu a meningokovi. Nemoci, u nichž očkování neexistuje – z tropických chorob je nejvíce rozšířená malárie, i když potencionální hrozbou pro celý svět je HIV/AIDS.

Žlutá zimnice

Jedná se o akutní infekční onemocnění, které vyvolává virus stejného rodu, jako jsou viry klíšťové nebo japonské encefalitidy. Vyskytuje se v rovníkové Africe a Jižní Americe. Zdrojem nákazy bývá opice nebo sám člověk. V obou případech je přenos na člověka zprostředkován náhodným bodnutím infi kovaného komára z rodu Phlebotomus. Díky očkování a hubení komárů byl značně snížen počet nově nakažených.

Klinický obraz: Inkubační doba trvá 3 až 6 dní, pak se objevuje horečka, bolesti hlavy a zad, nevolnost, zvracení a celková schvácenost. V těžších případech může dojít k rozvoji žloutenky, krvácení do kůže i do GIT. Tato choroba je nebezpečná především pro návštěvníky oblastí, u nichž je příčinou 50% úmrtnosti. Očkuje se jednou dávkou do svalu, nejčastěji do ramene, kdy ochrana je účinná už 10. den po očkování a vydrží 10 let. Seznam států, do kterých je nutné mít očkování proti žluté zimnici, každoročně vydává WHO. Všechny vlády států na seznamu jsou povinny řídit se nařízeními ochrany zdraví, vydanými WHO, což znamená, že bez potvrzení o očkování nebudou lidé cestující do těchto zemí vpuštěni.

Hepatitida typu A

Jedná se o akutní virové onemocnění postihující játra, které se šíří tzv. fekálně-orální cestou. Viry se do těla dostanou požitím potravin nebo tekutin, které byly kontaminovány stolicí nemocných lidí. Výskyt je od Asie přes celou Afriku, část jižní Evropy a Jižní Ameriky. Ve vyspělých zemích s vyšší úrovni hygieny se šíření viru v populaci zpomaluje, současně však přibývá importovaných nákaz získaných během pobytu v oblastech s vysokým výskytem VHA.

Klinický obraz: Inkubační doba je 15 až 60 dní. Projevem je nechutenství, únava, tlak pod pravým žeberním obloukem, zvracení, horečka a zažloutnutí kůže a očí. Proti žloutence se očkují 2 dávky v rozmezí 1 roku, a to do svalu, nejčastěji do ramene. Účinnost je 10 let po poslední dávce (i když podle posledních studií je účinnost už celoživotní).

Malárie

Výskyt: Střední a Jižní Amerika, subsaharská Afrika, Indie, jihovýchodní Asie, a některé ostrovy západního Tichomoří. Toto onemocnění patří mezi choroby, proti kterým neexistuje očkování. Je to závažné až smrtelné onemocnění způsobené parazitickými prvoky. Rozlišují se 4 druhy malárií – podle původce: Plasmodium falciparum, Plasmodium ovale, Plasmodium vivax a Plasmodium malariae. PL. ovale a PL. vivax způsobují třídenní malárii -tzv. terciánu. PL. malariae způsobuje čtyřdenní malárii – tzv. kvartánu. Nejzávažnější malárie, tzv. tropika, bývá způsobena Plasmodiem falciparum, přičemž vzniká rychlá neboli maligní malárie, často končící smrtí. Průběh bývá velmi rychlý, dochází k velké virulenci parazitů v krvi a k následnému selháním jater, ledvin, dýchání. Nákazu na člověka přenášejí komáři rodu Anopheles, kteří sají především za soumraku a v noci.

Klinický obraz: Inkubační doba je 8 až 42 dnů, ale u terciány může k onemocnění dojít i za několik měsíců po nákaze. Onemocnění charakterizuje horečka, která v prvých dnech bývá nepravidelná a teprve později dostává charakter pravidelně se opakujících záchvatů s třesavkou, zimnicí, pocením, téměř vždy jsou zvětšená játra a slezina a anémie z rozpadu červených krvinek. Onemocnění terciánou a kvartánou má u jinak zdravých lidí dobrou prognózu. Onemocnění tropikou však znamená ohrožení života. U této formy dochází k masivnímu napadení erytrocytů, které se hromadí v kapilárách vnitřních orgánů. Vzniká multiorgánové selhání až smrt.

Ochrana: Nejúčinnější ochranou je snížení rizika napadení komáry, tzn. po setmění zbytečně nevycházet, mít na sobě spíše světlý, nepřiléhavý oděv s delšími rukávy a nohavicemi, používat repelenty, postřiky na komáry a sítě na spaní a dále užívat antimalarickou profylaxi: užívají se antimalarika naordinovaná odborným lékařem podle cíle cestovatele, a to 1 týden před dobou pobytu a poté 4 týdny po návratu.


O autorovi: Gabriela Sobkovčíková, Infekční oddělení, FTN, Praha

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?