Součková: Chystáme pravidla, která zajistí, aby všichni měli stejnou preventivní péči bez ohledu na pojišťovnu
Na rakovinu prsu umírá v Česku až 45 procent žen, které onemocněly touto zhoubnou chorobou. V severských státech a v USA o polovinu méně. „Chyba je bohužel v nedokonalé prevenci,“ zdůrazňuje předseda Ligy proti rakovině Zdeněk Dienstbier. Obecně u nádorového onemocnění platí: Přijít včas, znamená mít šanci.
Od září se konečně rozjel mamografický program pro ženy a plně běží preventivní vyšetření u lidí nad 50 let na rakovinu tlustého střeva a konečníku.
Ministerstvo zdravotnictví se podle šéfky resortu Marie Součkové bude nyní prevenci více věnovat. Přihlásilo se k projektu Světové zdravotnické organizace Zdraví 21 (pro 21. století) a připravilo jeho českou verzi.
„Je to poprvé, co se ministerstvo nezaměřuje pouze na zdravotnické služby, jednotlivé diagnózy, ale skutečně na zdraví lidí. O něm totiž nerozhodují zdaleka jen nemocnice. Tam se spravuje, co se už pokazilo. Zdraví je souhrn všeho, co k němu přispívá a co s ním souvisí. To znamená například i životní styl,“ zdůraznil Jan Holčík z Lékařské fakulty brněnské Masarykovy univerzity.
Česko podle něho zdaleka nedosahuje úrovně „zdravotní gramotnosti“ lidí ve vyspělých evropských zemích.
„Když si vyjede ve Švédsku rodina na kole, neexistuje, aby děti neměly helmy na hlavě. Tam by se to považovalo za naprostý hazard. Tady to řadu rodičů snad ani nenapadne, aby své potomky takhle chránili,“ poznamenal Jan Holčík z Lékařské fakulty brněnské Masarykovy univerzity.
Za další příklad si vybral potraviny. „Nahnilou zeleninu Švédové běžně vyřazují z prodeje. U nás se zlevní,“ srovnával praktiky dvou evropských států.
Součková upozornila, že se do projektu zapojí i další ministerstva, například zemědělství, životního prostředí, ale také školy, včetně mateřských. Výchova ke zdraví, zdravému životnímu stylu musí začínat v rodině, zdůraznila.
V budoucnosti budou podle ní lékaři více vyšetřovat a méně operovat. Vysvětlila, že na začátku, při zavádění preventivních programů, se výdaje do zdravotnictví zvýší. Na prevence se musí dát peníze. Odhalí se ale při ní také řada onemocnění v počátečním stadiu, na která by se přišlo třeba až mnohem později. „Pak by třeba operace, kterou by musel pacient podstoupit, stála statisíce. Koruna, která se vloží do prevence, se vrátí čtyřikrát,“ dodala.
Předseda Vědecké rady ministerstva Jan Dvořáček také tvrdí, že ze začátku bude prevence něco stát. Pokud se však s její pomocí zabrání u řady lidí vzniku nebo rozvoji kardiovaskulární nebo onkologické choroby, bude to nejen prospěšné z hlediska zachráněného pacienta, ale i ekonomicky výhodné. Léčba těchto chorob je velmi drahá. Za nejdůležitější Dvořáček považuje, aby se dostalo do podvědomí lidí, že součástí kultury člověka je pečovat o své zdraví.
Projekt Zdraví 21 se podle Součkové promítne do legislativy.
„Preventivní programy existují a každá zdravotní pojišťovna má fond prevence. Ministerstvo chce určit pravidla pro poskytování financí z těchto fondů. Aby všichni lidé v Česku, bez ohledu na pojišťovnu, měli stejně kvalitní preventivní péči,“ vysvětlila.
Ivana Kněžínková, Hospodářské noviny, 16.10.2002