Radiožurnál, 10.3.2003
Relace: Vaše téma
Moderátor: Petra Škraňková
Hosté: Ladislav Švec
Moderátor (Petra Škraňková):
Jako každé pondělí se dnes Vaše téma věnovalo Evropské unii. Konkrétně změnám, které do zdravotního pojištění přinese Evropská unie. Je to téma velmi rozsáhlé, a proto se v následující části pořadu zaměříme na jednu konkrétní oblast, a to na právní a ekonomické důsledky uplatňování evropského práva Českou republikou. Hostem ve studiu Radiožurnálu je Ladislav Švec, ředitel Centra mezistátních úhrad. Dobré odpoledne.
Host (Ladislav Švec):
Dobré odpoledne.
Moderátor (Petra Škraňková):
A protože tady máme hosta přímo ve studiu, máte také šanci vy, posluchači Radiožurnálu, klást své otázky ohledně pojištění zdravotního. Na číslech 22 155 21 55 nebo 22 155 22 55. Začněme otázkami, které jsou tady připraveny už od posluchačů, kteří během dne reagovali na naše Vaše téma. Pokud Česko vstoupí do Evropské unie, budeme uplatňovat evropské právní předpisy, upravující zdravotní pojištění osob. Co to pro nás znamená?
Host (Ladislav Švec):
Znamená to skutečně pro nás, že hned od chvíle vstupu pro nás budou přímo závazná a účinná nařízení Evropské unie o koordinaci systému sociálních zabezpečení, jejichž podstatnou součástí je právě úprava nároků na poskytování zdravotní péče pojištěncům jednoho členského státu na území druhého členského státu.
Moderátor (Petra Škraňková):
A zatím ty úpravy nemáme ve svém.
Host (Ladislav Švec):
Máme tyto úpravy pouze se smluvními státy, to znamená tam, kde máme mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. Ale myslím, že je třeba zodpovědně říci, že ve chvíli vstupu do Evropské unie, s trochou nadsázky, vznikne přibližně půl miliardě evropských pojištěnců za určitých podmínek nárok na zdravotní péči u nás, v našem systému. Stejně tak jako deseti milionům našich pojištěnců vznikne za určitých podmínek nárok na zdravotní péči v dalších sedmadvaceti členských státech. Počítám tam i stávající kandidátské státy a státy evropského hospodářského prostoru. Samozřejmě, nelze říct jenom tuto informaci, protože to evropské právo rozeznává několik krytých skupin osob, přičemž tyto skupiny osob se mohou lišit co do výše toho svého nároku. Takovou nejrozšířenější a dnes asi nejpopsanější a nejznámější skupinou osob jsou turisté, tedy osoby, které pobývají přechodně na území druhého členského státu. Takové osoby, tedy čeští pojištěnci, kteří pojedou na návštěvu, na dovolenou do jiného členského státu, budou mít nárok na nutnou a neodkladnou, tedy základní, zdravotní péči na účet své české zdravotní pojišťovny. Ale jsou zde i další skupiny osob. Takovými nejdůležitějšími skupinami osob, které bych rád připomenul, jsou pracovníci a jejich rodinní příslušníci. Zde je třeba říci, že člověk, který bude u nás zaměstnán, bude u nás pracovat, ať již půjde o Čecha nebo státního příslušníka jiného členského státu a jeho rodina bude nadále bydlet v tom jiném členském státu, bude mít nárok na úhradu celé zdravotní péče pro tuto svou rodinu, pro všechny tyto rodinné příslušníky, pokud tito rodinní příslušníci sami nevykonávají výdělečnou činnost, nebo pokud není výdělečně činná osoba, která je živí. Typicky manžel, manželka. Zde je třeba říci, že ta úhrada se bude řídit cenami zdravotní péče té země, kde ti rodinní příslušníci bydlí.
Moderátor (Petra Škraňková):
Tak mě napadá o těch cenách, že asi zdraží tedy zdravotní pojištění, když budeme mít vlastně více lidí najednou, které musíme pojistit, nebo kterým musíme nabídnout zdravotní péči.
Host (Ladislav Švec):
Tohle je asi otázka, která by neměla být směřována na mne, to je otázka skutečně našeho vnitřního systému, ale dovolte, abych řekl dál, nepůjde jenom o pracovníky, půjde i o důchodce. To znamená člověk, který zde pracuje a vznikne mu nárok na důchod a přestěhuje se se svou rodinou na území jiného členského státu, nebo mu zde vznikne nárok na důchod a, pardon, a jeho rodina na území jiného členského státu žije, bude mít znovu nárok na celou zdravotní péči v tomto jiném členském státě za tamních podmínek a v tamních cenách. Dalšími skupinami osob, které je třeba zmínit, jsou takzvaní přeshraniční pracovníci, vyslaní pracovníci a studenti. Já myslím, že ještě nikde nezaznělo tohle členění na to, kterých skupin osob se to vlastně týká, proto to rád připomenu. Přeshraničním pracovníkem je osoba, která v jednom státě pracuje, na území druhého členského státu bydlí. Taková osoba bude mít znovu nárok na celou zdravotní péči, včetně svých rodinných příslušníků. Je to věc, kterou v současné chvíli již provádíme na základě mezinárodní smlouvy s Německem a mohu vám říci, že to přináší nemalý nárůst úkolů a činností pracovníkům našich zdravotních pojišťoven.
Moderátor (Petra Škraňková):
Víte, my to tady tak hezky rozdělujeme do těch kategorií, aby lidé věděli, že i jich se to může v podstatě týkat, ale vezměme to prakticky. Znamená to snad, že to pojištění budu platit České republice v určité výši a potom kdykoliv někam vycestuji a budu pracovat a nebo tam trávit tedy důchod, zbytek života, že země mi vyplatí v přepočtu na euro tu výši, kterou nabízí ona sama?
Host (Ladislav Švec):
Tady je třeba říci, že na tyto osoby se budou nadále vztahovat naše právní předpisy. Oni nadále zůstanou našimi pojištěnci, včetně výše pojistného, včetně těch ostatních podmínek, alespoň pokud se něco nezmění. A ta jejich péče poskytovaná na území toho jiného členského státu bude prostě hrazena prostřednictvím zdravotních pojišťoven těchto dvou států, ovšem v cenách toho státu, kde bydlí.
Moderátor (Petra Škraňková):
Takže si vždycky budu platit zdravotní pojištění v České republice, i když budu pracovat dva roky ve Španělsku.
Host (Ladislav Švec):
To samozřejmě ne, to jsou další pravidla, aplikace právního řádu pouze jedné země. Pokud vy, až budeme členy Evropské unie, budete pracovat ve Španělsku, nebudete nadále povinně podléhat českému zákonu o veřejném zdravotním pojištění a nebudete nadále v České republice pojištěna. To je velice důležitá věc, že jedním z těch pravidel evropských je vlastně princip jediného pojištění.
Moderátor (Petra Škraňková):
Země Evropské unie mají nyní systém veřejného zdravotního pojištění nastavený různě, například některé státy chtějí zvyšovat spoluúčast pacienta, tedy takzvané to připojištění. Proč není tuto oblast zcela možné sjednotit v rámci celé unie?
Host (Ladislav Švec):
Tady je třeba říci, že to evropské právo si nikdy nekladlo za cíl unifikovat jednotlivé národní systémy, ty národní systémy se vyvíjejí poměrně dlouhou dobu z určitých historických tradic a asi by to ani nebylo možné. To znamená, úkolem toho evropského práva je pouze zkoordinovat ty jednotlivé systémy tak, aby člověk neztrácel nárok, který během své aktivní činnosti třeba v jedné zemi získal. To, jakým způsobem my upravíme náš vnitřní systém zdravotního pojištění po vstupu do Evropské unie, zůstává pouze na nás.
Moderátor (Petra Škraňková):
Evropská unie nenastavuje nějaké konkrétní termíny, ve kterých se musíme prostě přiblížit?
Host (Ladislav Švec):
Tady je třeba říct to, co jsem řekl již na začátku. Ta nařízení budou zkrátka od prvního května,
pokud dopadne referendum kladně, přímo platná a účinná. To znamená, budou platit před naším zákonem. My nebudeme adaptovat naše normy, my zkrátka od prvého května
2004 budeme provádět toto evropské právo a to nám říká, jaké skupiny osob mají na co v zahraničí, popřípadě u nás, pokud jde o cizí pojištěnce, nárok. Je hrozně důležitá věc vidět asi ekonomickou stránku té věci. Vy už jste zmínila ty vyšší ceny zdravotní péče v jiných zemích. Skutečně očekáváme, že to bude mít na naše zdravotní pojištění určitý dopad, to je naprosto bez pochyby.
Moderátor (Petra Škraňková):
Takže budeme platit vyšší zálohy zdravotní pojištění.
Host (Ladislav Švec):
Budeme platit, to já nedokáži říci, to je otázka našeho vnitřního zdravotního systému a říkám, znovu opakuji, že ….
Moderátor (Petra Škraňková):
Ale dá se předpokládat, že zdraží.
Host (Ladislav Švec):
Zase to není otázka, která by měla být formulována nebo předložena mně. V každém případě ty peníze, které půjdou jako náklady na péči poskytovanou našim pojištěncům do zahraničí, budou přirozeně chybět v našem základním fondu zdravotního pojištění určené na zdravotní péči poskytovanou lidem u nás. Ale nejde jenom o náklady, tyhle čisté náklady na zdravotní péči, jde i o náklady v zásadě provozní. Je třeba říct, že ta nařízení v nejvyšší míře zavazují hlavně české nositele zdravotního pojištění, to znamená české zdravotní pojišťovny. Ty budou muset všechny ty nároky administrovat, což jistě přinese určité nároky nebo náklady na jejich provozní fondy. Bude třeba pracovníky vyškolit. Ono provádění a administrace těch mezinárodních závazků je poměrně složitá a mnohem složitější než administrace nároků našich vlastních pojištěnců. To by vám asi nejlépe zodpověděli, pardon.
Moderátor (Petra Škraňková):
Vemte si teď sluchátka, protože se nám dovolal jeden z posluchačů a má otázku přímo na vás. Dobré odpoledne, můžete se ptát.
Dotaz posluchače:
Dobrý den, tady je Maršálková. Já jsem se dočetla, že Německo je právě ta země, s kterou máme smlouvu. Ale zajímalo by mě, na co to na všechno je, jestli to taky platí na úraz, nebo kdyby dostal člověk srdeční záchvat. Mě je totiž osmdesát čtyři let, tak jestli se mám nechat, až pojedu do Berlína, ještě nějak zvlášť připojistit. Děkuju pěkně.
Moderátor (Petra Škraňková):
Můžete odpovědět?
Host (Ladislav Švec):
Samozřejmě, děkuji za dotaz. Ta mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení s Německem kryje váš nárok na nutnou a neodkladnou zdravotní péči při přechodném pobytu v Německu. To znamená skutečně, pokud by se vám něco takhle vážného stalo, měla byste nárok na úhradu od české zdravotní pojišťovny. K tomu, k té druhé části otázky, zda je lepší se připojistit, nebo zda se máte připojistit, musím říci, že to zůstává na vás. Samozřejmě to komerční pojištění s sebou nese určité výhody, jako je asistenční služba, která je ve vašem jazyce, je prostě uživatelsky přátelštější k vám jako uživateli.
Moderátor (Petra Škraňková):
Ale nárok na to pojištění vzniká automaticky.
Host (Ladislav Švec):
Samozřejmě ve chvíli, kdy by se vám v Německu něco stalo, tak ten nárok na účet české zdravotní pojišťovny máte. Je třeba říci ale ještě jednu důležitou věc, a to je to, že téměř ve všech okolních státech včetně Německa se za zdravotní péči platí jistá výše spoluúčasti. To znamená, musíte počítat s tím, že pokud byste například byla hospitalizována, zaplatila byste za každý den hospitalizace, neznám přesně výši, je to asi deset euro za den vlastně pobytu v nemocnici. Stejně tak pokud vám budou předepsány léky, zaplatíte čtyři, respektive čtyři a půl, respektive pět euro, podle velikosti balení léku. Tyto náklady na spoluúčast by vám již potom česká zdravotní pojišťovna nerefundovala, protože základním principem je to, že vy v zásadě při přechodném pobytu v té smluvní zemi, tedy v Německu, vstupujete do stejných práv a povinností, jaké mají němečtí pojištěnci.
Moderátor (Petra Škraňková):
Pojďme na další dotaz. Kdo se nám dovolal jako druhý? Dobré odpoledne.
Dotaz posluchače:
Dobrý den, tady Martin, já vás zdravím. Já bych se chtěl zeptat ohledně, jako jak by se postupovalo v případě, že třeba, teda já mám do důchodu hodně daleko, je mi dvacet osm let, ale třeba když se rozhodnu, že na dva roky budu třeba pracovat v Německu, potom se vrátím do České republiky a zase najdu nějakou jinou práci lepší, třeba ve Španělsku, tam zase budu na dva roky a budu to teda takhle střídat vlastně. Jak se to na mě bude vztahovat? Bude se to přepočítávat na tu korunu naší, v tý daný měně, nebo to bude vycházet z posledního výchozího státu vlastně, kde jsem naposledy pracoval, než nastoupím vlastně do důchodu?
Host (Ladislav Švec):
Rozumím, děkuji. Tak jde o to, na co se vlastně ptáte. Pokud by šlo o výši důchodu jako takového, tak na tu otázku vám přesně nedovedu odpovědět. Ale pokud jde o to, který stát za vás potom, až budete důchodce a budete třeba v nějakém jiném státě bydlet, který stát by za vás hradil tu zdravotní péči, potom je nejdůležitější, nejdůležitější princip aplikace toho právního řádu, kde jste pracoval nejdéle. To znamená, pokud budete pracovat v České republice deset let, ve Španělsku dva roky, tři roky ve Francii a tak dále, tyto náklady ponese český systém.
Moderátor (Petra Škraňková):
Tolik náš host, Ladislav Švec, ředitel Centra mezistátních úhrad. Děkuji vám za návštěvu a na slyšenou.
Host (Ladislav Švec):
Děkuji, na slyšenou.
Moderátor (Petra Škraňková):
Tím uzavíráme dnešní Vaše téma.
Radiožurnál, 10.3.2003