Třetině ústavů následné péče, do nichž spadají i léčebny dlouhodobě nemocných, zkrátí zřejmě zdravotní pojišťovny v druhém pololetí peníze. Právu to řekla ředitelka VZP Jiřina Musílková.
„Tyto ústavy poskytují péči s menším vybavením lékařů a zdravotních sester, než jaké by mělo být. V důsledku toho se pak nemohou věnovat pacientům v plné šíři, a to nezřídka vede ke zhoršení péče o ně. Peníze ale ústavy berou, jako by měly plný stav,“ uvedla Musílková.
Stejného názoru je i Jiří Bek, prezident Svazu zdravotních pojišťoven. „Provedli jsme v ústavech následné péče šetření. Jedna z největších psychiatrických léčeben v ČR, která by měla mít 23 lékařů, jich má o šest méně.“
„Ústavní pohotovost by měli současně zajišťovat nejméně tři lékaři a zajišťuje ji jen jeden. O pacienty by se mělo starat 204 sester, ale léčebna jich má jen 129. Jak taková péče pak může vypadat?“ klade si otázku Bek.
Podobná situace je i v řadě léčeben dlouhodobě nemocných (LDN). Zdravotní pojišťovny se domnívají, že často na lůžkách leží pacienti, kteří nepotřebují zdravotní péči, ale spíše sociální.
Protože je však není kam přeložit, leží v těchto ústavech a zdravotnictví jejich v podstatě sociální hospitalizaci financuje. Odhadem jde zhruba o tři miliardy korun, které se takto vydávají.
Pojišťovny proto hodlají udělat pořádek a přestat tuto péči proplácet. Na dotaz, zda léčebny s neodpovídajícím počtem personálu, kterým budou kráceny peníze, nebudou křičet, Musílková uvedla, že ne. „Musejí uznat, že chyba je na jejich straně,“ prohlásila.
Václav Pergl, Právo