"K výraznému nárůstu přispěly dobré hospodářské výsledky celého systému veřejného zdravotního pojištění. To pojišťovnám umožní tvořit rezervy pro zajištění zdravotní péče v případě propadu příjmů v době ekonomické krize," uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
K růstu příjmů veřejného zdravotního pojištění podle ministerstva loni přispěl růst mezd o 8,6 procenta, navýšení minimální mzdy o 1200 korun na 12.200 korun a zvýšení plateb za statní pojištěnce. Ze státního rozpočtu bylo loni posíláno za asi šest milionů lidí, seniorů, dětí či nezaměstnaných, 969 korun měsíčně. Toto meziroční zvýšení o 49 korun přineslo systému asi 3,5 miliardy navíc. Zvýšení minimální mzdy pak znamenalo i vyšší minimální odvod pro podnikatele na 1647 korun a minimálního vyměřovacího základu pro pojistné odváděné zaměstnavatelem.
Pojišťovny tak loni vybraly místo plánovaných 294 miliard více než 306 miliard. Přebytek systému zdravotního pojištění vznikl také díky tomu, že náklady na zdravotní péči naopak přibližně odpovídaly odhadům ve zdravotně pojistných plánech pojišťoven. Plánované saldo bylo 1,7 miliardy korun.
Náklady rostly podle ministerstva opět v oblasti centrové péče, ať už v objemu péče poskytované specializovanými centry, tak jimi předepisovaných léků. "Významné překonání odhadů očekávaných ve zdravotně pojistných plánech je možné sledovat rovněž v zařízeních sociálních služeb, kde zdravotní pojišťovny nemají možnost tyto náklady regulovat na rozdíl od jiných zdravotních služeb, které jsou předmětem dohodovacího řízení," uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.